Strategický technologický plán zachycuje, v jaké situaci se knihovna nachází ve vztahu k technologiím a jakým směrem se chce dále rozvíjet v oblasti služeb uživatelům i v dalších oblastech s ohledem na využívání (informačních a komunikačních) technologií.

V optimálním případě by technologický plán měl v knihovně existovat ve formě písemného dokumentu nebo být součástí strategie rozvoje knihovny. V praxi má však velmi málo českých knihoven zpracovanou písemnou strategii knihovny. Pokud ji má, využívání technologií je zde zmíněno jen okrajově spíše v souvislosti s dílčími službami či oblastmi (viz příklady strategických dokumentů níže). Může nastat i případ, kdy knihovna strategii má, ale nejedná se o veřejně dostupný dokument.¹⁾

Technologický plán se obvykle připravuje na období tří až pěti let (s ohledem na těžko předvídatelný rozvoj technologií se obvykle doporučuje období tří let) a obsahuje dílčí cíle, které se průběžně hodnotí.

Určitou formu strategie pro využívání technologií má obvykle každá knihovna. I v případě, že nejde o písemný dokument, musí mít vedení knihovny jasno:

• které technologie pro svou práci a služby uživatelům knihovna využívá nebo chce využívat;
• jakou infrastrukturu pro to má vytvořenou (nebo plánuje vytvořit);
• jak knihovna plánuje využít nové technologie pro rozvoj služeb uživatelům.

Písemný strategický plán pro oblast využívání technologií může být pro knihovnu velmi užitečným nástrojem, který pomáhá vnímat technologie v jednotlivých oblastech služeb knihovny jako celek, stanovit priority a neupřednostňovat náhodně některé oblasti či činnosti.

Technologický plán usnadňuje plánování v oblasti nasazení a využívání technologií nebo brání dílčím rozhodnutím, která by mohla mít negativní vliv na některou oblast, s níž tato rozhodnutí nepřímo souvisí³⁾. Může být využit mj.:

• k plánování nákladů na pořízení či pravidelnou obnovu hardwaru, softwaru nebo dalšího technického vybavení;
• jako podklad pro přípravu poptávkového dokumentu při výběru knihovního softwaru;
• jako podklad pro tvorbu technologického plánu přechodu na nový software;
• ke specifikaci zařízení, která jsou pro fungování knihovny kritická (a v případě krizových situací by měla být zprovozněna přednostně);
• jako prostředek pro komunikaci se zřizovatelem, veřejnou správou, dodavateli, uživateli nebo pracovníky knihovny;
• jako příloha žádostí o dotace;
• k optimálnímu využití neplánovaných finančních prostředků (např. v rámci projektu, kdy je třeba rychle reagovat).

Vzhledem k tomu, že centrem práce v knihovně je do značné míry knihovní software a další na něj navazující systémy, promítá se nutně i do plánování rozvoje služeb čtenářům. Jinými slovy centrem plánování v oblasti technologií se do značné míry stává knihovní software a služby jeho rozhraní pro uživatele s návaznými službami (např. platebními branami, databázemi, e-knihami apod.)⁴⁾, obvykle v propojení s webovými stránkami knihovny.

Strategický technologický plán obvykle stanovuje to, kde se knihovna v oblasti využívání technologií nachází a kam by za dané období měla dojít. Obsahuje:

• poslání knihovny a zasazení služeb knihovny do širšího kontextu a potřeb regionální nebo akademické komunity s ohledem na využívání technologií;
• dílčí cíle vycházející z poslání knihovny a potřeb jejích uživatelů (např. zajištění přístupu uživatelů k elektronickým knihám a dokumentům nebo k lokálním databázím, vytvoření discovery rozhraní pro přístup k různými typům zdrojů, zavedení online asistence knihovníků pro uživatele, komunikace s pracovníky knihovny, zavedení možnosti online plateb apod.);
• popis aktuálního stavu dílčích oblastí (může pro upřesnění stručně zahrnovat historické souvislosti, ze kterých stávající stav vychází);
• plán pravidelné obnovy počítačů a dalších zařízení;
• konkrétní kroky a aktivity nutné pro naplnění jednotlivých cílů;
• časový plán pro splnění cílů;
• předpokládaný rozpočet nutný pro splnění cílů;
• zdroje financování;
• kritéria hodnocení (např. nárůst počtu obsloužených uživatelů, objemu služeb nebo spokojenosti se službami).

Dílčími oblastmi, jejichž aktuální stav by měl být součástí strategického technologického plánu, jsou:

• síťová a serverová infrastruktura;
• telefonní infrastruktura a internetové připojení;
• počítačové vybavení, včetně periferních zařízení (např. čteček kódů karet nebo tiskáren) a UPS (záložní zdroje);
• zařízení pro samoobslužnou výpůjčku/vracení, bezpečnostní brány (obvykle v souvislosti s technologií RFID);
• kopírky, tiskárny, skenery (dnes často v podobě multifunkčních zařízení);
• softwarové vybavení pracovních stanic pro pracovníky i uživatele;
• webové stránky knihovny a jejich strategie, propojení webových stránek s dalšími službami a katalogem knihovny;
• používaný knihovní software, discovery rozhraní, návazné služby (SMS brány, platební brány atd.);
• data a soubory spravované knihovnou;
• elektronické zdroje a databáze knihovny;
• kooperativní projekty, do kterých je knihovna zapojena, a strategie spolupráce s dalšími knihovnami;
• bezpečnost počítačů a elektronických služeb;
• školení pracovníků a uživatelů;
• vynaložené prostředky na provoz, údržbu, licence apod.

Pro inspiraci uvádíme několik ukázek strategických dokumentů knihoven:

• Naše vize (Severočeská vědecká knihovna Ústí nad Labem);
• Koncepce činnosti Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích na roky 2013–2022;
• Hammond Public Library Three-Year Technology Plan 2017-2019⁵⁾.