Pokud knihovna nabízí fond pro osoby se zrakovým postižením, musí být dokumenty v tomto fondu označeny formou přístupnou pro danou cílovou skupinu.

• Knihy a časopisy tištěné velkým písmem jsou vhodným typem dokumentů pro slabozraké osoby, mohou je však ocenit i jiné skupiny uživatelů (např. senioři, menšiny apod.).
  
  

  Jak na to:

  Vzhledem k nedostatku knih tištěným velkým písmem na českém trhu mohou být jejich alternativou elektronické čtečky, které umožní zvětšování textu. V zahraničí (především v anglicky mluvících zemích) jsou knihy tištěné velkým písmem běžně k dispozici, což je možné vzít v úvahu při případném budování fondu zahraniční literatury. V česku vychází ve zvětšeném typu písma časopis Zora, který je možné získat prostřednictvím SONS¹⁾.

  Vhodné je pamatovat na děti se zrakovým postižením a cíleně doplňovat do fondu dětské knihy a časopisy tištěné větším písmem.

• Audioknihy a časopisy
  • Audioknihy na CD dostupné prostřednictvím standardního trhu
  • Audioknihy a zvukové knihy pro děti
  • Audioknihy vydávané Knihovnou a tiskárnou pro nevidomé Karla Ema-nuela Macana
  • Časopisy pro nevidomé upravené do zvukové podoby²⁾
    
    

    Jak na to:

    Katalog knihovny Digitální Internetová Knihovna KTN³⁾ je přístupný i bez přihlášení. Veřejné knihovny mohou s Knihovnou a tiskárnou pro nevidomé Karla Emanuela Macana⁴⁾ navázat spolupráci a využívat její fondy.

• Filmová DVD (eventuálně videokazety) s komentářem pro zrakově postižené
• Elektronické dokumenty
  • Elektronické dokumenty umožňují uživatelům se zrakovým postižením čtení prostřednictvím speciálního softwaru. Tam, kde nelze získávat elektronické dokumenty, je nutné alespoň spolupracovat s knihovnami a subjekty, které takové dokumenty zpřístupňují.
  • Vhodnými typy elektronických dokumentů jsou:
    • E-knihy nebo zdroje dostupné prostřednictvím internetu
    • E-knihy na nosičích (CD, přenosné USB paměti)
    • Elektronické databáze nejlépe s dálkovým přístupem. Při jejich výběru je vhodné vzít v potaz i možnost stažení zvukové verze článku nebo dostupnost dané databáze pro mobilní zařízení. Vhodné naopak nejsou zdroje, pro jejichž použití je nutná instalace speciálního softwaru.
    • Elektronické kopie papírových dokumentů upravené pro uživatele se zrakovým postižením (či jiným postižením, které má za následek nepřístupnost tištěných knih) – především odborné tituly. Využití těchto textů umožňuje § 38. Autorského zákona.
      
      

      Jak na to:

      Pro účel úpravy odborných textů lze doporučit Metodiku k úpravám elektronických textů pro zrakově postižené⁵⁾ zpracovanou a aktualizovanou Střediskem pro pomoc studentům se specifickými nároky Teiresiás⁶⁾ při Masarykově univerzitě v Brně. Je však vhodné neupravovat knihy a texty, které už mají k dispozici jiné knihovny (dostupnost je možné ověřit v Knihovní bráně pro zrakově postižené⁷⁾).

      Pokud knihovna upravuje texty pro uživatele se zrakovým postižením, doporučuje se propojení katalogu dotyčné knihovny s Knihovní bránou pro osoby se zrakovým postižením (pro tento případ je nezbytné, aby knihovna měla Z39.50 server). Knihovní bránu spravuje středisko Teiresiás

• Časopisy tištěné Braillovým písmem
  
  

  Jak na to:

  Seznam časopisů v Česku je dostupný např. na stránkách KTN nebo SONS.

• Dětské knihy tištěné Braillovým písmem. Přestože je v současné době zpřístupněno mnoho titulů dětských knih ve zvukové, případně elektronické podobě, samotný poslech textů dětem nestačí ke správnému rozvoji gramotnosti a jazykových kompetencí. Pokud se děti nenaučí číst, mají později problémy s pravopisem, některými gramatickými jevy a psaním textů obecně. Proto se musí knihovna zaměřit také na akvizici knih v Braillově písmu.
  
  

  Jak na to:

  V této oblasti je možné spolupracovat s Ediční komisí působící při Knihovně a tiskárně pro nevidomé Karla Emanuela Macana.

• Prezenční dokumenty. Pokud jsou v knihovně prezenční dokumenty, je nutné pamatovat na jejich zpřístupnění uživatelům se zrakovým postižením.
  
  

  Jak na to:

  Prezenční dokumenty je možné zpřístupnit např. pořízením technických zařízení (kamerové či softwarové lupy, počítač s hlasovým výstupem v kombinaci se skenerem a programem pro převod textu apod.). Přístupnost prezenčních dokumentů lze řešit také výjimkou z výpůjčních pravidel knihovny.

(3.2) Knihovna nabízí literaturu věnovanou problematice různých postižení a znevýhodnění pro rodiče, osoby pečující a většinovou populaci.

1. Kromě literatury o problematice zrakového postižení je možné shromažďovat také texty nebo díla autorů se zrakovým postižením, které obvykle dobře přiblíží problematiku a vnímání světa těchto lidí vidící populaci.
   
   

   Jak na to:

   Podobné publikace vydává např. sdružení Okamžik apod.

(3.3) Knihovna využívá všech prostředků vzdálené komunikace, nabízí dálkové služby a ve svých prostorách umožňuje Wi-Fi připojení.

• Je nutné zajistit, aby i v případě využívání vlastních počítačů prostřednictvím Wi-Fi připojení měli uživatelé se zrakovým postižením přístup k placeným (licencovaným) elektronickým zdrojům. Pokud to není možné z důvodů licence nebo z technických důvodů, je nutné zajistit, aby na počítačích, ze kterých je možné elektronické zdroje využívat, byl k dispozici program pro zvětšování textu a hlasový výstup. V současné době již většina systémů má tyto funkce implementovány⁸⁾.

(3.4) Knihovna poskytuje službu doručování výpůjček do domu.

• Knihovna může poskytovat specializované referenční služby zaměřené na problematiku osob se zrakovým postižením.
• Kromě dokumentů může knihovna půjčovat také zařízení nutné k jejich využívání, např. radiomagnetofony s mp3 přehrávačem⁹⁾, lupy, čtečky elektronických knih aj.
• Knihovna může vytvářet cirkulační fond vhodných dokumentů pro své pobočky nebo další spolupracující knihovny.
• Knihovna může pravidelně doručovat dokumenty do organizací či zařízení, která pracují s lidmi se zrakovým postižením(např. formou mobilní „miniknihovny“ pro zrakově postižené).