V posledních letech se na webu objevuje čím dál více multimediálního obsahu v podobě zvuku nebo videa, případně také her nebo virtuální reality. Tyto formy informací webové stránky značně obohacují. Mohou však být zároveň zásadní překážkou přístupnosti, zejména pro lidi se zrakovým postižením, kteří nemohou vnímat vizuální informace, nebo pro lidi se sluchovým postižením, kteří nemohou naopak vnímat informace zvukové. Problém s vnímáním zvukových informací mohou mít také lidé, kteří neovládají jazyk, v němž jsou informace prezentovány.
Přístupnost multimediálních informací je možné řešit pomocí alternativní formy informací.
Pokud je na webové stránce použito video nebo jsou zařazeny zvukové nahrávky, je také nutné zajistit, aby bylo ovládání videí nebo spouštění zvukových nahrávek možné bez myši, pouze pomocí klávesnice.
Multimédia mohou být pro některé uživatele problematická, zejména pro jedince citlivé na některé světelné podněty, jako jsou záblesky, rychlé blikání apod. Tyto podněty se mohou stát spouštěčem fotoepileptického záchvatu, závratí apod.
Aby uživatel se sluchovým nebo zrakovým postižením měl přístup k informacím na webových stránkách, nestačí, aby informace byly k dispozici pouze ve formě zvuku (či videa se zvukem) nebo nebo pouze obrazu videa. Informace je důležité poskytnout také alternativní formou.
Pro lidi se sluchovým postižením je nejjednodušší alternativou přepis zvuku do textu. Hodí se např. jako alternativa ke zvukovým dokumentům, jako jsou podcasty, u nichž není třeba synchronizovat obraz se zvukem.
V některých případech může být přepis vhodným řešením i pro video. Např. pokud jde o video se záznamem přednášky, kde přednášející pouze sedí nebo stojí, nepoužívá žádné prezentace, nepíše na tabuli, nekomunikuje s posluchači a nereaguje na jejich podněty, není problém využít jako alternativu videa text/přepis přednášky.
Přepis je ovšem nedostatečný v případě, kdy přednášející používá a komentuje prezentaci nebo komunikuje s posluchači apod. a je tedy nutné synchronizovat zvuk/jeho alternativu s obrazem. V takovém případě je kromě přepisu vhodné připojit titulky, aby divák, který nemůže vnímat zvuk, měl k dispozici také informace ke konkrétnímu snímku prezentace, k tomu, co lektor předvádí apod.
Pro lidi se zrakovým postižením může být v některých případech alternativou videa jeho přepis do textu, který obsahuje jak texty zvukových stop, tak popis videa.
Jak vypadá přepis videa v praxi, se můžete podívat např. na portálu Pelion. Článek Naučte se s NVDA: Prohlížení webu je přepisem a překladem anglického videonávodu pro uživatele odečítače obrazovky NVDA.
Sledování videa usnadní lidem s postižením zraku zvukový komentář, který tam, kde to není jasné ze zvukové stopy videa, doplňuje informace o tom, co se děje na obrazovce. V uměleckých filmech to může být např. popis toho, že je zobrazena krajina s horami nebo že se stmívá, že postava sedí nebo vstává apod. V naučných videích a přednáškách to může být např. popis grafů, schémat nebo dalších důležitých informací, které jsou vnímatelné pouze zrakem.
Pro média, v nichž je propojen obraz se zvukem, je vhodné využít titulky. Titulky by měly být synchronizovány se zvukem a měly by být přesným ekvivalentem mluveného slova, ať už jde o titulky ve stejném jazyce jako mluvené slovo nebo v jiném jazyce.
Z technického hlediska mohou být titulky skryté nebo otevřené. Skryté titulky je možné vypnout či zapnout. V přehrávačích je často také možné přizpůsobit font, velikost nebo pozadí titulků. Otevřené titulky jsou pevnou součástí videa a záleží na producentovi videa, jak titulky nastaví; uživatel nemá možnost si je přizpůsobit.
Titulky jsou zpravidla určeny pro lidi, kteří neovládají jazyk filmu, nebo pro neslyšící. Lidé, kteří neovládají jazyk použitý ve filmu (nebo jej ovládají pouze omezeně), mohou využít titulky v dalších jazycích nebo v jazyce filmu.
Titulky pro neslyšící jsou ekvivalentem mluveného slova, navíc však obsahují informace o dalších zvucích ve filmu (např. informaci o tom, že z dálky je slyšet přijíždějící auto, že štěká pes, že v kostele zní varhany, že se ozývá siréna).
Pokud vytváříte titulky k videím a můžete ovlivnit jejich vzhled, dbejte na dostatečný kontrast titulků vůči pozadí a dostatečnou velikost, aby byly dobře viditelné i pro ty, kteří vidí hůře.
Využít můžete i doporučení zveřejněná na portálu Helpnet.cz.
Pro lidi prelingválně neslyšící, pro které je znakový jazyk mateřským jazykem, je čeština jazykem cizím. Titulky nebo přepisy a textové informace pro ně tedy sice nejsou zcela nepřístupné, ale mohou pro ně být hůře vnímatelné (asi jako pro většinu česky hovořících lidí např. informace v němčině nebo v angličtině). Proto je vhodné některé důležité informace na webu poskytnout také ve formě videa se znakovým jazykem, která jsou zároveň doplněna titulky.
Tlumočení do znakového jazyka musí být v profesionální kvalitě, jinak může být znakový jazyk pro neslyšící hůře srozumitelný. Proto by informace ve videonahrávkách měli prezentovat profesionální tlumočníci do českého znakového jazyka nebo lidé, pro které je český znakový jazyk mateřským jazykem, nikoliv pracovníci knihovny, kteří většinou znakový jazyk ovládají pouze v omezené míře.
Pro potenciální uživatele knihovny však mohou být přínosem videonahrávky ve znakovém jazyce, v nichž se jim představí pracovníci knihovny, kteří znakový jazyk ovládají a pracují s lidmi se sluchovým postižením.
Obsahem videí ve znakovém jazyce mohou být např. základní informace o knihovně a jejích službách, o registraci do knihovny nebo o knihovním fondu. Při výběru tématu se můžete inspirovat příklady knihoven, které na svých webových stránkách nabízejí video pro neslyšící s informacemi v českém znakovém jazyce:
Výběr informací, které se mají prezentovat ve znakovém jazyce, je nutné dobře promyslet. Nezapomeňte, že informace je nutné udržovat neustále aktuální a zajistit aktualizaci videonahrávek ve znakovém jazyce při každé změně služeb, knihovního řádu apod.
Pokud knihovna nemá možnost operativně reagovat na změny služeb okamžitým zveřejněním nového videa ve znakovém jazyce (např. proto, že nemá rychle k dispozici profesionálního tlumočníka do znakového jazyka), doporučujeme do videonahrávek ve znakovém jazyce z praktických důvodů nezařazovat informace, které se často mění.
Pro nevidomé uživatele nebo pro uživatele s tělesným postižením či motorickými poruchami je důležité zajistit, aby veškerý multimediální obsah byl přístupný i bez použití myši.
Ve většině případů jsou videa na web vkládána pomocí náhledů, které jsou odkazem na video na YouTube nebo obdobnou službu. Zdrojový kód rámů videa (tzv. iframe) doporučujeme opatřit titulkem (prvek title), který obsahuje název videa. To uživatelům, kteří používají odečítač obrazovky, umožní zjistit, o jaké video jde, aniž by jej museli nejdříve spustit (viz též Alternativní popisky vložených videí).