Kapitola se věnuje interním aktům řízení.
Hlavní body kapitoly
Klíčová slova
Vnitřní předpisy, pracovní řád.
Každý zaměstnavatel reguluje personální a mzdovou politiku prostřednictvím svých interních aktů řízení. Vydává např. různé vnitřní předpisy (platový předpis, předpis o home office, o motivačním programu, o vzdělávání, etický kodex apod.), které ovšem nesmí ukládat povinnosti zaměstnancům ani zkracovat práva stanovená zákoníkem práce.
Vnitřním předpisem může zaměstnavatel stanovit práva zaměstnanci výhodněji, než stanoví zákoník práce. Vnitřní předpis je závazný pro zaměstnavatele a všechny zaměstnance a nabývá účinnosti dnem, který je v něm stanoven.
Naproti tomu pracovní řád ukládá povinnosti zaměstnancům. Jedná se o zvláštní druh vnitřního předpisu, který rozvádí ustanovení zákoníku práce, pokud jde o povinnosti zaměstnavatele a zaměstnanců vyplývající z pracovněprávních vztahů.
V případě, že u zaměstnavatele působí odborová organizace, nelze pracovní řád vydat či upravovat bez jejího předchozího písemného souhlasu. Zákoník práce stanoví, které organizace povinně musí pracovní řád vydat. Ke zrušení pracovního řádu však tento souhlas nepotřebuje.
Knihovny, jejichž právní formou je příspěvková organizace, nemusí pracovní řád vydávat. Obecně se doporučuje, aby byl v organizaci pracovní řád vydán. Pracovní řád nekontrolují orgány inspekce práce.
Všichni zaměstnanci musí být seznámeni s vnitřními předpisy zaměstnavatele. Zaměstnavatel je totiž i povinen seznámit zaměstnance s vydáním, změnou či zrušením vnitřních předpisů nejpozději do 15 dnů.
Vnitřní předpisy nesmí být vydány se zpětnou účinností.
Vnitřní předpisy by měly být přístupné všem zaměstnancům a zaměstnanci by se měli seznámit s jejich zněním. Není důvodné opisovat do vnitřních předpisů ustanovení zákoníku práce.
Interní předpisy se uchovávají 10 let ode dne ukončení doby jejich platnosti.