Statistika knihoven je důležitým nástrojem pro zlepšování jejich činnosti. Hraje klíčovou roli v efektivním řízení a rozvoji knihoven. Díky ní mohou knihovny lépe pochopit potřeby svých uživatelů, optimalizovat své služby a dokládat svou hodnotu a význam pro společnost.

Statistika poskytuje cenné informace, které mohou být využité různými způsoby.

Pro samotné knihovny:

• Sledování výkonu: Pomáhá knihovnám sledovat a hodnotit jejich výkon v různých oblastech, jako je například počet návštěvníků, výpůjček nebo účast na akcích, využívání online služeb.
• Hodnocení efektivity: Statistika umožňuje knihovnám vyhodnotit, jak úspěšně plní svůj úkol, např. kolik lidí navštíví knihovnu, jaké materiály jsou nejvíce využívány, jak často jsou pořádané akce.
• Plánování a rozhodování: Na základě statistických údajů mohou knihovny lépe plánovat své činnosti a rozhodovat o konkrétních aktivitách. Na základě statistických údajů je možno určit, jaké nové služby mohou být zajímavé a užitečné pro uživatele, a které je naopak možno omezit. Statistika umožňuje knihovnám rychle reagovat na měnící se potřeby uživatelů a technologické trendy.
• Alokace zdrojů: Statistika pomáhá při rozhodování o tom, jakým způsobem budou alokovány finanční prostředky a další zdroje. Je důležitým podkladem pro sestavení rozpočtu například pro nákup knih, elektronických informačních zdrojů, databází, pro plánování kulturních i vzdělávacích akcí.
• Zvyšování kvality služeb: Díky statistickým údajům mohou knihovny identifikovat oblasti, kde je potřeba zlepšení, a zaměřit se na zvýšení kvality poskytovaných služeb. Demografické údaje mohou být podkladem pro personalizované služby, které lépe odpovídají potřebám jednotlivých skupin uživatelů.
• Srovnání s jinými knihovnami: Statistika umožňuje knihovnám porovnávat se s jinými podobnými knihovnami a identifikovat oblasti, ve kterých by mohly zlepšit své služby. K tomu slouží projekt Benchmarking knihoven.
• Srovnání se standardy: Umožňuje knihovnám porovnávat své výsledky s národními a mezinárodními standardy, což může vést ke zlepšení služeb.
• Měření efektivnosti investic (ROI): Statistika pomáhá měřit návratnost investic do knihoven, což je důležité pro obhajobu financování a zdrojů.
• Komunikace s veřejností a zřizovateli: Statistická data mohou být využita pro komunikaci s veřejností a zřizovateli. Knihovny mohou prezentovat své úspěchy, zdůvodnit potřebu finančních prostředků a demonstrovat svou relevanci pro komunitu.
• Spolupráce s jinými institucemi: Statistická data mohou být využita pro spolupráci s jinými institucemi, jako jsou školy, univerzity, kulturní centra a další. Společné analýzy dat mohou odhalit nové možnosti spolupráce a umožnit efektivnější využívání zdrojů.

Pro zřizovatele a provozovatele knihoven:

• Zdůvodnění financování: Statistika poskytuje provozovatelům knihoven doklady o tom, že finanční prostředky jsou využívány efektivně a že knihovny plní důležitou roli ve společnosti.
• Hodnocení výkonu: Provozovatelé mohou pomocí statistiky vyhodnotit, jak dobře knihovny plní své cíle a zda poskytované služby odpovídají potřebám uživatelů a návštěvníků.
• Rozhodování o budoucnosti: Statistika může pomoci provozovatelům při rozhodování o budoucím vývoji knihovny a její sítě. Například se mohou rozhodnout o otevření či uzavření některých poboček nebo o investování do nových technologií.
• Advokacie knihoven: Díky statistickým údajům mohou knihovny demonstrovat svou hodnotu pro komunitu a zdůraznit význam svých služeb.

Pro širší veřejnost:

• Informace o využívání knihoven: Statistika poskytuje veřejnosti informace o tom, jak jsou knihovny využívány a jaké služby jsou nejvíce žádané.
• Znalost o aktivitách: Statistika může ukázat, jakou roli hrají knihovny v oblasti kultury, vzdělávání i v oblasti komunitních aktivit.
• Zvyšují transparentnost: Publikované statistické údaje o knihovnách zvyšují transparentnost jejich činnosti. Veřejnost tak může posoudit, jak efektivně jsou peníze využívány a jak dobře knihovny plní svou funkci.

Příklady rozvojových projektů knihovny s využitím statistických dat:

• Knihovna zjišťuje zvýšený zájem o e-knihy a audioknihy, častější využívání online katalogu a mobilní aplikace. Následně rozšíří nabídku elektronických zdrojů, investuje do nových platforem a aplikací a zlepšení uživatelského rozhraní online katalogu.
• Knihovna sbírá a analyzuje zpětnou vazbu od svých uživatelů, což jí umožňuje lépe porozumět potřebám komunity a přizpůsobit své služby. Tato data jsou pak využívána při komunikaci s provozovatelem a při plánování nových iniciativ.
• Analýza demografických údajů o uživatelích (věk, zájmy, vzdělání), sledování návštěvnosti jednotlivých oddělení je podnětem pro vytvoření specializovaných prostor pro děti, teenagery a seniory, organizace tematických akcí pro různé věkové skupiny, rozšíření nabídky jazykových kurzů.
• Analýza potřeb uživatelů se specifickými potřebami (např. nevidomí, slabozrací, osoby s omezenou pohyblivostí) iniciuje projekt zavedení nových technologií pro osoby se zrakovým postižením, úprava prostor pro osoby s pohybovým handicapem, rozšíření nabídky audioknih a speciálních publikací.
• Analýza návštěvnosti poboček v různých časech dne a týdne, sledování geografické distribuce uživatelů je podnětem pro úpravu otevírací doby poboček tak, aby odpovídala potřebám uživatelů, zvažování otevření nových poboček v méně obsluhovaných oblastech.

Statistika knihoven hraje klíčovou roli v advokacii, tedy v obhajobě a propagaci knihoven a jejich služeb. Správně zpracovaná statistika poskytuje objektivní obraz o tom, jak knihovny fungují a jaké služby poskytují.

Umožňuje jí nejen zlepšovat své služby, ale také efektivně obhajovat hodnotu knihovny a její význam v rámci komunity. Statistika je tedy nezbytným nástrojem pro efektivní advokacii knihoven, protože poskytuje konkrétní a měřitelné důkazy o jejich přínosu a potřebách.

Prokázání dopadu na komunitu

Knihovny mohou pomocí statistik demonstrovat svůj pozitivní dopad na komunitu, například zvýšení čtenářské, informační a digitální gramotnosti, podporu celoživotního vzdělávání nebo poskytování přístupu k digitálním zdrojům.

Statistika může jasně prokázat, kolik lidí knihovnu využívá, jaké služby jsou nejpopulárnější, na koho jsou zaměřeny. Údaje mohou dokumentovat, jak knihovny poskytují prostor pro setkávání a sociální interakci, což je zvláště důležité pro starší lidi a skupiny osob se znevýhodněním.

Získání podpory veřejnosti

Prezentace statistik veřejnosti může pomoci získat širší podporu pro knihovnu. Například pokud data ukazují, že knihovna je důležitým centrem pro komunitní aktivity nebo je otevřená pro volnočasově aktivity dětí a mládeže, může to zvýšit veřejnou podporu pro její financování a rozvoj.

Díky statistikám mohou knihovny získat podporu místních politiků, podnikatelů a dalších klíčových stakeholderů. To je důležité zejména v případě, když se rozhoduje o větší investici do infrastruktury například na výstavbu, rekonstrukci či nové vybavení a zavádění nových technologií.

Podpora financování

Knihovny používají statistická data k prokázání své hodnoty a efektivity při žádostech o financování od svého provozovatele, místních podnikatelů, kraje, ze státních programů i nadací. Data o financování, návštěvnosti, výpůjčkách i účasti na programech ukazují, jak a čím knihovna přispívá komunitě. Díky statistikám mohou knihovny přesvědčivě argumentovat, že investice do knihoven jsou efektivní a přinášejí značné benefity pro komunitu.

Srovnání výdajů na knihovny s výdaji na jiné oblasti může ukázat, že knihovny jsou podfinancovány. Pokud statistika ukáže, že knihovna je využívána více než jiné podobné instituce, může to být silný argument pro navýšení financování.

Zvýšení povědomí

Statistické údaje mohou být použity v kampaních na zvýšení povědomí o knihovně a jejích službách. Například pokud statistiky ukazují vysokou účast na vzdělávacích programech, knihovna může tyto informace využít k propagaci svých vzdělávacích aktivit. Stejně důležité je informovat o významu čtení pro vzdělávání i volný čas.

Podpora legislativních změn

Knihovny mohou využívat statistická data k podpoře legislativních změn, které by mohly zlepšit jejich financování nebo provozní podmínky. Statistika může být použita k ovlivňování národních strategií týkajících se financování a zapojení knihoven do různých dotačních programů.

Příklady statistických údajů, které lze využít pro advokacii knihoven:

• Počet registrovaných uživatelů
• Počet návštěvníků
• Počet vzdělávacích, kulturních a komunitních akcí
• Počet akcí pro děti a mládež
• Počet vypůjčených dokumentů
• Účast na programech
• Využití online zdrojů a databází
• Demografické údaje o uživatelích
• Ekonomický dopad knihovny

Příklady aktivit na podporu knihoven s využitím statistických dat:

• Data o návštěvnosti a účasti na vzdělávacích programech jsou prezentována radě města/zastupitelstvu obce, aby ukázala, jak knihovna přispívá k rozvoji komunitního vzdělávání.
• Údaje o počtu výpůjček a návštěvnosti jsou využívány v marketingových kampaních, které mají za cíl přilákat nové uživatele a zvýšit povědomí o knihovně.
• Data o účasti na komunitních, kulturních a vzdělávacích akcích jsou prezentována místním úřadům a médiím, aby ukázala, jak knihovna přispívá k sociálnímu a kulturnímu životu města.
• Data o využívání knihovních služeb a jejich dopadu na vzdělávání a kulturu jsou prezentována zastupitelům, poslancům, úředníkům ministerstev.
• Knihovna pravidelně publikuje výroční zprávy s podrobnými statistikami, které ukazují, jak knihovna přispívá k rozvoji místní komunity.
• Knihovna využívá statistiku k argumentaci, proč je nutné do ní investovat. Například ukazuje, že každá investovaná koruna do knihovny se mnohonásobně vrátí v podobě zvýšené kvality života obyvatel, podpory vzdělávání a posílení místní ekonomiky.
• Při zavádění nových projektů, jako jsou například digitální knihovny nebo komunitní centra, knihovna využívá statistiku k demonstraci potřeby těchto služeb a k získání podpory od města a dalších partnerů.
• Statistika také slouží jako důkaz toho, že knihovna je důležitou součástí městské infrastruktury a že investice do ní jsou dobře vynaložené prostředky.

Činnost veřejných knihoven je financována z veřejných prostředků a v této souvislosti vznikají legitimní otázky, zda jsou finanční prostředky vynakládány efektivně, a jaké jsou vlastně ekonomické přínosy knihovnických služeb. Stejně jako všude na světě je naprostá většina služeb knihoven poskytována veřejnosti bezplatně, což je v případě České republiky knihovnám a jejich provozovatelům uloženo knihovním zákonem.

Bezplatně ovšem neznamená, že by tyto služby neměly své náklady.