Identifikační data

Tabulka obsahuje základní identifikační údaje o knihovně; jde o název knihovny (zpravodajské jednotky), její evidenční číslo ¹⁾, IČO, adresu a kontaktní údaje. Do tabulky je nutné vyplnit i název zřizovatele knihovny a velikost obsluhované populace. V této části je nutné také zaškrtnout, zda je knihovna bezbariérová nebo nikoliv.

Tab. 1 – Výkaz Kult (MK) 01 – úvodní informace

Jde o počet obyvatel okruhu působnosti knihovny včetně cizinců na jejím území, a to k 31. 12. sledovaného roku.

Kde najdu informaci o počtu obyvatel?

Počet obyvatel najdete na webu Ministerstva vnitra ČR, v odkaze Informativní počty obyvatel v obcích ²⁾. Můžete také požádat svou pověřenou nebo krajskou knihovnu, aby vám počet obyvatel sdělila.

Proč máme používat tento zdroj?

Data o počtu obyvatel zjišťují všechny knihovny v ČR z tohoto jednotného zdroje, aby i konečný součet obyvatel dal celkový počet obyvatel (včetně cizinců s trvalým i přechodným pobytem) České republiky.

Kde najdu evidenční číslo knihovny?

Evidenční číslo knihovny si můžete ověřit v databázi knihoven ³⁾, kterou spravuje Ministerstvo kultury ČR (dále MK ČR).

Jaké mám uvést číslo telefonu, když v knihovně není služební telefon?

V tom případě uveďte číslo telefonu vašeho zřizovatele.

Jaký mám uvést e-mail, když ho knihovna nemá?

V tom případě opět uveďte e-mail vašeho zřizovatele.

Právní forma zpravodajské jednotky

V této malé doplňkové tabulce zakroužkujete, jakou právní formu má vaše knihovna. Většinou půjde o organizační složku obce, nebo příspěvkovou organizaci kraje či obce. Pokud si nejste jistí, podívejte se do své zřizovací listiny.

Tab. 2 – Právní forma zpravodajské jednotky

V dalších částech označených římskými číslicemi vás budeme odkazovat na čísla řádků ve výkazech i na definice, které najdete v příloze s názvem Závazné definice.

I. Knihovní fond

V části I. vykazuje každá knihovna informace o svém knihovním fondu, to znamená o knihách a časopisech, které vlastní a které nakoupila a vyřadila během roku.

Vycházíme ze stavu knihovního fondu předchozího roku (ř. 0101). V řádcích 0103–0113 vykazujeme jednotlivé druhy dokumentů (např. naučná literatura, krásná literatura, tj. beletrie, kartografické dokumenty, e-dokumenty a další), které v součtu ukazují na stav fondu k 31. 12. sledovaného roku. Součet se zobrazuje v řádku 0102.

Počet exemplářů docházejících periodik se vykazuje v řádku 0114; jde o počty jednotlivých titulů časopisů, nevykazují se jednotlivá čísla.

Dále uvedeme počet knihovních jednotek ve volném výběru, tedy počet knih, které máme v půjčovně, a čtenáři k nim mají volný přístup (def. 18).

Přírůstky jsou knihovní jednotky (knihy a další dokumenty), které byly za sledovaný kalendářní rok získány do knihovny (def. 19).

Naopak úbytky knihovního fondu jsou ty, které byly během roku z knihovny vyřazeny a jsou odepsány. Úbytky evidujeme v úbytkovém seznamu (def. 20).

Tab. 3 – Knihovní fond

Proč zde nevykazujeme knihy z výměnných souborů?

Knihy, které do knihovny přicházejí z pověřené knihovny (v rámci výkonu regionálních funkcí nebo jako podpůrné soubory v rámci spolupráce knihoven), jsou majetkem knihovny, která je nakoupila. Tyto knihy a další dokumenty vykazují knihovny pověřené výkonem regionálních funkcí (nebo tzv. střediskové).

Jak zjistíme počet knihovních jednotek ve volném výběru?

Menší knihovny, které nemají skladové prostory pro knihy, uvádějí v řádku 0115 stejný počet dokumentů, jako v řádku 0102. Pokud knihovna sklad má, odečte od celkového počtu knihovních jednotek (ř. 0102) počet knih, které má ve skladu. Zjistí to např. z AKS (knihy označené skladovou lokací), případně odhadem.

Může se mi stát, že zjistím, že moje knihovna nemá žádný knihovní fond?

Ano, to se může stát v případě, kdy obec na knihovnu nepřispívá a nenakupuje vlastní knihovní fond. Knihovní fond, který má k dispozici, je z výměnných souborů pověřené knihovny a je do knihovny zapůjčen. Ten si ale vykazuje knihovna, která výměnné soubory knihovně poskytla.

II. Uživatelé

V části II sledujeme registrované uživatele a návštěvníky knihovny.

Celkový počet registrovaných uživatelů (ř. 0201) je součtem řádků 0202 a 0203 – uživatelé registrovaní online a uživatelé do 15 let.

Uživatelé knihovny jsou fyzické/právnické osoby, která měly během alespoň části vykazovaného období platnou registraci v knihovně a realizovaly minimálně jednu sledovanou aktivitu (výpůjčku, rezervaci, vrácení knihy aj.). V tomto případě jde o registrované uživatele, kteří mají čtenářský průkaz (def. 21, 23, 24). V knihovnách využívají služby také neregistrovaní uživatelé – blíže def. 22.

Návštěvníci knihovny (def. 25) jsou všichni, kdo toho dne osobně navštívili knihovnu a využili některou z jejích služeb, kulturních, komunitních nebo vzdělávacích akcí (fyzická návštěva). Dále každý, kdo využil online službu knihovny.

U fyzických návštěvníků navíc rozlišujeme, zda přišli do půjčovny a studovny (ř. 0206), nebo jestli navštívili kulturní, komunitní a volnočasovou akci (ř. 0207), případně se zúčastnili vzdělávací akce (ř. 0208). V následující tabulce se ještě na řádku 0209 objevují návštěvníci online služeb. Na ty se podrobně podíváme v části V. Elektronické služby knihovny.

Tab. 4 – Uživatelé knihovny

Jaký je rozdíl mezi fyzickou a právnickou osobou?

Fyzická osoba je každý jednotlivec, který přichází do knihovny pro určitou službu (vypůjčit si knihu, zúčastnit se aktivity knihovny apod.). Právnická osoba je organizace, instituce nebo spolek, pro který služby knihoven obstarává pověřená osoba. Např. škola, nezisková organizace nebo jiná knihovna apod.

Kdo je registrovaný uživatel do 15 let?

Do 15 let (včetně) za dítě odpovídají rodiče nebo pěstouni. Obecně jde o děti, které v konkrétním vykazovaném roce nedovršily věk 15 let (def. 23).

Kdo je registrovaný uživatel online?

Fyzická nebo právnická osoba, která se ve vykazovaném období zaregistrovala do knihovny online formou. Např. prostřednictvím bankovní identity nebo jiné elektronické aplikace, kterou knihovna využívá (def. 24).

III. Výpůjčky

V části Výpůjčky uvádíme počty vypůjčených dokumentů, a to jak vypůjčených absenčně, tak i prezenčně. Sledujeme také výpůjčky provedené formou fyzickou a online.

Výpůjčky celkem zahrnují obě kategorie – dokumenty vypůjčené fyzicky i online, a to včetně prezenčních výpůjček (dokumenty půjčené jen v rámci prostor knihovny); vykazují se pouze prezenční výpůjčky evidované v AKS nebo v Deníku knihovny.

Stejně, jako je do kategorií rozdělen knihovní fond, jsou rozděleny i výpůjčky jednotlivých druhů dokumentů.

Na přesný výklad jednotlivých položek se podívejte do přílohy Závazné definice. Tady si můžete přesně ověřit, jaké dokumenty patří mezi naučnou literaturu (def. 6), krásnou literaturu (def. 7), historické dokumenty (def. 8), mikrografické dokumenty (def. 9), kartografické dokumenty (def. 10), tištěné hudebniny (def. 11), zvukové dokumenty (def. 12), zvukově obrazové dokumenty (def. 13), obrazové dokumenty (def. 14) nebo elektronické dokumenty (def. 15).

Do ř. 0113 budete uvádět tzv. jiné dokumenty, což jsou všechny ostatní nezařazené dokumenty (např. normy, patenty, deskové hry aj.) – blíže def. 16.

Tab. 5 – Výpůjčky