Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- aks:typy_knihovniho_softwaru [2019/09/27 13:15] – linda
+++ aks:typy_knihovniho_softwaru [2022/01/08 19:09] (aktuální) – eva
@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 Knihovní software umožňuje automatizaci procesů knihovny a zároveň obsahuje nástroje pro propojení a komunikaci s externími zdroji a systémy.
-V souvislosti s knihovním softwarem se obvykle hovoří o **modulární struktuře**. Typickými moduly jsou např. modul katalogizace, výpůjční modul, online katalog, modul akvizice aj. Protože však neexistuje jednotlivá definice modulů, jejich pojetí se může lišit (např. správa exemplářů může být chápána jakou součást katalogizace nebo jako samostatný modul, správa čtenářských plateb jako součást výpůjčního protokolu nebo jako samostatný modul atd.).
+V souvislosti s knihovním softwarem se obvykle hovoří o **modulární struktuře**. Typickými moduly jsou např. modul katalogizace, výpůjční modul, online katalog, modul akvizice aj. Protože však neexistuje jednotná definice modulů, jejich pojetí se může lišit (např. správa exemplářů může být chápána jakou součást katalogizace nebo jako samostatný modul, správa čtenářských plateb jako součást výpůjčního protokolu nebo jako samostatný modul atd.).
 Dříve byly jednotlivé moduly knihovního softwaru samostatnými programy. V dnešních softwarech jsou však jednotlivé funkční součásti velmi úzce propojeny, dokonce **některé knihovní softwary jsou prezentovány jako nemodulární a jsou distribuovány jako celek**, takže by možná bylo přesnější hovořit spíše o **funkcích či funkčních oblastech** knihovního softwaru než o jeho modulech((Příkladem nemodulárních softwarů jsou svobodné softwary Koha a Evergreen. O modulech se naopak obvykle hovoří v případě komerčních softwarů, přičemž možnost získání jednotlivých modulů je součástí cenové politiky dané firmy.)).
@@ Řádek 20: / Řádek 20: @@
 ===== - Komerční software =====
-V České republice se používá několik [[aks:knihovni_softwary_v_cr#komercni_softwary|komerčních knihovních softwarů]]. Jejich cena závisí na obchodním modelu a cenové politice dodavatelské firmy, na [[aks:zpusoby_provozu|způsobu provozu softwaru]], na velikosti fondu knihovny, počtu licencí pro uživatele (včetně licencí pro pracovníky) a na tom, které funkce/moduly softwaru knihovna potřebuje. Cenu knihovního softwaru může ovlivnit také potřeba propojení s produkty třetích stran (např. RFID, zapojení knihovního softwaru do různých kooperativních projektů apod.).
+V ČR se používá několik [[aks:knihovni_softwary_v_cr#komercni_softwary|komerčních (uzavřených) knihovních softwarů]]. Jejich cena závisí na obchodním modelu a cenové politice dodavatelské firmy, na [[aks:zpusoby_provozu|způsobu provozu softwaru]], na velikosti fondu knihovny, počtu licencí pro uživatele (včetně licencí pro pracovníky) a na tom, které funkce/moduly softwaru knihovna potřebuje. Cenu knihovního softwaru může ovlivnit také potřeba propojení s produkty třetích stran (např. RFID, zapojení knihovního softwaru do různých kooperativních projektů apod.).
-Většina komerčních knihovních softwarů, které se u nás používají, vznikla v ČR nebo na Slovensku, takže reflektují potřeby českých knihoven a zavedené národní postupy. Výhodou komerčních softwarů je to, že dodavatelské firmy se obvykle starají o rozvoj svého softwaru a zavádění nových trendů i o aplikaci knihovních a dalších standardů v softwaru. Zajišťují také zavádění softwaru v knihovně (včetně převodu dat a dalších souvisejících činností), mohou zajistit také jeho nastavení a správu, provoz apod. V mnoha případech jsou tyto firmy schopné knihovnám navrhnout a doporučit vhodné postupy nebo poskytnout konzultace týkající se souvisejícího hardwaru a softwaru. Knihovny tak nemusí pro tuto činnost hledat a zaměstnávat odborné pracovníky pro správu IT nebo knihovního softwaru a mohou se věnovat jiným činnostem((To, že se o knihovní software stará externí firma, však kromě výhod může vést k tomu, že se z knihoven vytrácejí určité typy znalostí a dovedností nutných ke kvalifikovanému rozhodování v oblasti IT.)).
+Většina komerčních knihovních softwarů, které se u nás používají, vznikla v ČR nebo na Slovensku, takže reflektují potřeby českých knihoven a zavedené národní postupy. Výhodou komerčních softwarů je to, že dodavatelské firmy se obvykle starají o rozvoj svého softwaru a zavádění nových trendů i o aplikaci knihovních a dalších standardů v softwaru. Zajišťují také zavádění softwaru v knihovně (včetně převodu dat a dalších souvisejících činností), mohou zajistit i jeho nastavení a správu, provoz apod. V mnoha případech jsou tyto firmy schopné knihovnám navrhnout a doporučit vhodné postupy nebo poskytnout konzultace týkající se souvisejícího hardwaru a softwaru. Knihovny tak nemusí pro tuto činnost hledat a zaměstnávat odborné pracovníky pro správu IT nebo knihovního softwaru a mohou se věnovat jiným činnostem((To, že se o knihovní software stará externí firma, však kromě výhod může vést k tomu, že se z knihoven vytrácejí určité typy znalostí a dovedností nutných ke kvalifikovanému rozhodování v oblasti IT.)).
 <WRAP center round important>
@@ Řádek 31: / Řádek 31: @@
 ===== - Svobodný knihovní software =====
-Svobodné knihovní softwary využívají některou z tzv. otevřených/svobodných licencí, která umožňuje sdílení zdrojového kódu softwaru a využívání softwaru bez nutnosti platit za uživatelské licence při pořízení nebo při přechodu na vyšší verzi.
+Svobodné (otevřené) knihovní softwary využívají některou z tzv. svobodných/otevřených licencí, která umožňuje sdílení zdrojového kódu softwaru a využívání softwaru bez nutnosti platit za uživatelské licence při pořízení nebo při přechodu na vyšší verzi.
-Svobodný software může knihovna přizpůsobit svým potřebám nebo dále rozvíjet a výsledky své práce může dále sdílet s dalšími v rámci tzv. komunity((Je však vhodné zvážit, zda změny a přizpůsobení nemohou být ohroženy dalším vývojem softwaru. Pokud se totiž změny a přizpůsobení nezahrnou do oficiální verze zdrojového kódu softwaru, existuje riziko, že při rozvoji nových funkcí a verzí nebudou tyto úpravy kompatibilní s novými verzemi a nebudou fungovat. Proto je důležité usilovat o to, aby vylepšení a nové funkce softwaru byly zahrnuty do oficiální verze zdrojového kódu softwaru.)). Toto sdílení mj. v praxi znamená, že není nutné opakovaně platit za získání nových funkcí, pokud již byly jednou vytvořeny((Ostatně svobodné knihovní softwary obvykle vznikly tak, že jejich vývoj zaplatila některá knihovna/knihovny a zdrojový kód následně poskytla v rámci otevřené licence dalších knihovnám. Tyto knihovny (často spolu se subjekty poskytujícími podporu daného softwaru) nadále sdílejí náklady na další vývoj softwaru, který financují buď přímo ze svého rozpočtu, nebo nepřímo prostřednictvím práce svých zaměstnanců, případně využívají, sponzory, granty, dotace apod.)).
+Svobodný software může knihovna přizpůsobit svým potřebám nebo dále rozvíjet a výsledky své práce může dále sdílet s dalšími v rámci tzv. komunity((Je však vhodné zvážit, zda změny a přizpůsobení nemohou být ohroženy dalším vývojem softwaru. Pokud se totiž změny a přizpůsobení nezahrnou do oficiální verze zdrojového kódu softwaru, existuje riziko, že při rozvoji nových funkcí a verzí nebudou tyto úpravy kompatibilní s novými verzemi a přestanou fungovat. Proto je důležité usilovat o to, aby vylepšení a nové funkce softwaru byly zahrnuty do oficiální verze zdrojového kódu softwaru.)). Toto sdílení mj. v praxi znamená, že není nutné opakovaně platit za získání nových funkcí, pokud již byly jednou vytvořeny((Ostatně svobodné knihovní softwary obvykle vznikly tak, že jejich vývoj zaplatila některá knihovna/knihovny a zdrojový kód následně poskytla v rámci otevřené licence dalších knihovnám. Tyto knihovny (často spolu se subjekty poskytujícími podporu pro daný software) nadále sdílejí náklady na další vývoj softwaru. Financují jej buď přímo ze svého rozpočtu, nebo nepřímo prostřednictvím práce svých zaměstnanců, případně využívají, sponzory, granty, dotace apod.)).
 Komunita kolem svobodného softwaru obvykle navzájem komunikuje a spolupracuje nejen při rozvoji softwaru, ale i v dalších oblastech, např. při řešení různých problémů a dotazů souvisejících s prací se softwarem v knihovnách. Využívá k tomu e-mailové konference či jiné formy komunikace, sdílí metodické materiály nebo zkušenosti apod.
@@ Řádek 45: / Řádek 45: @@
 <WRAP center round important>
-Svobodný knihovní software s sebou ovšem nese odpovědnost, především za implementaci standardů a interoperabilitu s národním prostředím, s externími službami a aplikacemi nebo se spolupracujícími subjekty. To mimo jiné vyžaduje aktivní přístup a také kvalifikované pracovníky s dostatečným přehledem v oblasti knihovních standardů, správy IT apod. U svobodného softwaru nese tuto odpovědnost komunita daného softwaru, která je tvořená uživateli (knihovnami) a případně také poskytovateli podpory. Pokud se některá knihovna rozhodne provozovat sama svůj katalog s využitím svobodného knihovního softwaru, musí s touto odpovědností počítat.
+Svobodný knihovní software s sebou ovšem nese odpovědnost, především za implementaci standardů a interoperabilitu s národním prostředím, s externími službami a aplikacemi nebo se spolupracujícími subjekty. To mimo jiné vyžaduje aktivní přístup a také kvalifikované pracovníky s dostatečným přehledem v oblasti knihovních standardů, správy IT apod. U svobodného softwaru nese tuto odpovědnost komunita daného softwaru, kterou tvoří uživatelé (knihovny) a případně i poskytovatelé podpory. Pokud se některá knihovna rozhodne provozovat sama svůj katalog s využitím svobodného knihovního softwaru, musí s touto odpovědností počítat.
-Na rozdíl od situace před několika lety, kdy české knihovny začaly svobodné knihovní softwary využívat, dnes ovšem již existují subjekty, které knihovnám nabízejí správu svobodných knihovních softwarů formou služby; v tom případě se využívání svobodných softwarů nemusí nijak lišit od využívání knihovních softwarů dodávaných komerčními firmami.
+Na rozdíl od situace před několika lety, kdy české knihovny začaly svobodné knihovní softwary využívat, dnes však již existují subjekty, které knihovnám nabízejí správu svobodných knihovních softwarů formou služby. V tom případě se využívání svobodných softwarů nemusí nijak lišit od využívání knihovních softwarů dodávaných komerčními firmami.
 </WRAP>
+<WRAP center round tip>
+Při zvažování, zda je pro vaši knihovnu vhodné využívání svobodného softwaru, může pomoci přehledný rozhodovací [[aks:rozhodovani|diagram v příloze]].
+</WRAP>
 <-technologicky_plan|9. Technologický plán^obsah|Obsah^zpusoby_provozu|11. Způsoby provozu->

Připravujeme změnu knihovního softwaru

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku