Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


aks:analyza_situace_a_potreb_knihovny

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revizePředchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
aks:analyza_situace_a_potreb_knihovny [2019/09/23 09:12] – ↷ Odkaz upraven z důvodu přesunutí lindaaks:analyza_situace_a_potreb_knihovny [2019/10/06 07:35] (aktuální) linda
Řádek 1: Řádek 1:
 +====== -#6 Analýza situace a potřeb knihovny ======
 +Pro správný výběr softwaru jsou důležité potřeby knihovny a jejich širší kontext. Proto by před výběrem knihovního softwaru měla proběhnout analýza (případně revize) situace a potřeb knihovny, která pomůže stanovit priority: co knihovna potřebuje, v jaké formě a v jakém rozsahu. Výsledky této analýzy poté slouží nejen jako základ pro stanovení požadavků na funkce a druh knihovního softwaru, na typ katalogu nebo způsob jeho provozu. Jsou také podkladem pro komunikaci se zřizovatelem nebo přípravu poptávkového dokumentu a stanovení hodnoticích kritérií pro výběr softwaru, včetně řešení situací, kdy je hodnocení nabídek nejednoznačné.
 +
 +Oblasti analýzy se mohou lišit podle typu nebo velikosti knihovny, případně dalších kritérií. Zde uvádíme obecná témata a okruhy, který by většina knihoven při rozhodování o výběru knihovního softwaru měla vzít v úvahu.
 +===== - Poslání knihovny a požadavky komunity/zřizovatele, cílová skupina uživatelů =====
 +Cílem knihovního softwaru jsou služby pro koncové uživatele. Je proto důležitá vhodnost a použitelnost softwaru pro běžné/typické uživatele knihovny a splnění potřeb a očekávání jednotlivých skupin uživatelů knihovny (senioři, děti, mládež, uživatelé se specifickými potřebami aj.).
 +
 +===== - Velikost a členitost organizační struktury =====
 +[[aks:typy_katalogu|Typ provozovaného katalogu]] do značné míry závisí na struktuře organizace nebo sítě spolupracujících organizací. Proto je třeba odpovědět na následující otázky:
 +  * Kolik má knihovna poboček? Jde o menší knihovnu bez poboček nebo s menším počtem poboček? Jde o knihovnu s více pobočkami nebo složitou organizační strukturou?
 +  * Mají jednotlivé pobočky podobné potřeby a stejná pravidla pro výpůjčky, rezervace, oznámení, tiskové výstupy, nastavení katalogu apod.?
 +  * Mají jednotlivé složky organizační struktury různé požadavky na vzhled katalogu, zobrazení/skrytí katalogu či některých organizačních jednotek pro veřejnost, nastavení různých pravidel výpůjčky pro různé části fondu nebo skupiny uživatelů apod.?
 +
 +===== - Oblasti činnosti knihovny =====
 +Oblasti činnosti, kterým se knihovna věnuje, jsou pro výběr softwaru stěžejní, protože jsou základem pro stanovení požadovaných funkcí softwaru (např. půjčování a vracení, rezervace, půjčování elektronických knih, správa elektronických informačních zdrojů, rezervace místností a vybavení, evidence publikační činnosti, kulturní a vzdělávací aktivity apod.). 
 +
 +===== - Pracovní postupy =====
 +Knihovní software má výrazný vliv na způsob provádění jednotlivých činností v knihovně. Součástí analýzy proto musí být nejen požadavky na funkce softwaru, ale také na způsob, jakým se v softwaru s těmito funkcemi pracuje. Pokladem pro definici požadavků je zmapování jednotlivých pracovních procesů, které v knihovně probíhají. Při tom je dobré všímat si nejen přesných postupů při jednotlivých činnostech, ale i toho, jak při těchto postupech pomáhá (či nepomáhá) stávající knihovní software a jaké nové služby pro uživatele by knihovna měla nabízet (viz podrobněji [[aks:pracovni_postupy_a_procesy|Pracovní postupy a procesy]]).
 +
 +===== - Velikost, struktura a umístění fondu =====
 +Je třeba zvážit:
 +  * kolik knihovních jednotek a jaké typy dokumentů fond obsahuje (zda jde pouze o knihy a časopisy nebo o další typy dokumentů);
 +  * kde je fond umístěn (na jednom místě, na více místech v jedné budově, ve více budovách atd.);
 +  * jaké jsou potřeby značení fondu v knihovním softwaru;
 +  * jaké jsou potřeby sledování přesunů jednotek při půjčování, vracení a rezervacích apod.
 +
 +===== - Stav bibliografických záznamů a dalších dat =====
 +[[aks:prevod_dat|Při převodu dat]] hraje důležitou roli stav bibliografických záznamů. Ten ovlivňuje jak dobu potřebnou pro testování a konverze dat, tak cenu. Má vliv i na strategii přechodu na nový software.
 +
 +Důležité je zejména:
 +  * jaká je kvalita bibliografických a autoritních záznamů;
 +  * zda záznamy splňují požadavky na kvalitu nutnou pro zapojení do kooperativních projektů a zda byly zpracovány podle platných standardů nebo byly získány prostřednictvím retrokonverze či převodem ze softwarů, které nesplňují požadované standardy;
 +  * zda se liší kvalita části záznamů;
 +  * jaká data je třeba přenést do nového softwaru (bibliografická data, údaje o exemplářích, akviziční data, data z dalších systémů atd.);
 +  * zda tato data bude bez problémů možné převést do jiného softwaru;
 +  * jaké budou finanční/personální nároky na hromadnou/manuální opravu záznamů v případě, že záznamy nemají potřebnou kvalitu, a zda se knihovně vyplatí převod dat nebo nová katalogizace záznamů (např. jejich stažení prostřednictvím protokolu Z39.50).
 +
 +
 +===== - Stávající technologické zázemí =====
 +Je třeba zvážit:
 +  * jakou má knihovna technologickou infrastrukturu;
 +  * zda je tuto infrastrukturu třeba obnovit, zda dostačuje pro provoz stávajícího knihovního softwaru a vyhovuje pro softwary nové generace a rozvoj nových technologií funkcí a služeb.
 +
 +===== - Dostupnost IT podpory =====
 +Je třeba vzít v potaz:
 +  * jak je v knihovně řešena správa stávajícího knihovního softwaru;
 +  * zda knihovna má k dispozici vlastní/podnikovou IT podporu;
 +  * jaké jsou požadavky na IT podporu;
 +  * jaká je časová dostupnost podpory;
 +  * zda je stávající způsob podpory knihovního softwaru vyhovující (v čem vyhovuje a v čem naopak nikoliv, zda je s novým softwarem možné změnit případnou nevyhovující praxi).
 +
 +===== - Personální zdroje =====
 +Zvažte:
 +  * jaké jsou priority knihovny z hledisky využití kapacity pracovníků((Např. chceme věnovat čas rozvoji knihovního katalogu, nebo spíše jiným činnostem?));
 +  * co pracovníci knihovny potřebují ke své práci;
 +  * jaká je úroveň pracovníků z hlediska práce s technologiemi;
 +  * zda budete mít k dispozici systémového knihovníka (nebo knihovníka schopného komunikovat s IT podporou či zajišťovat drobné změny nastavení systému apod.).
 +
 +===== - Potřeby a role uživatelů =====
 +Zamyslete se nad tím:
 +  * jaké jsou role uživatelů a jak je třeba je rozlišit v knihovním softwaru (jaké typy oprávnění potřebujeme, pro koho, na jaké úrovni);
 +  * jaké pracovní procesy a postupy uživatelé používají nebo potřebují.
 +
 +===== - Aktuálnost stávajícího softwaru =====
 +Zvažte:
 +  * zda je stávající knihovní software aktuální a odráží současné trendy a potřeby uživatelů;
 +  * zda je uživatelsky přívětivý a intuitivní;
 +  * zda má responzivní design, je nezávislý na platformě a je přístupný z webového rozhraní;
 +  * zda je přístupný pro uživatele se specifickými potřebami;
 +  * jaké jsou požadavky na nové funkce a rozvoj.
 +
 +===== - Dostupné finanční prostředky a skladba rozpočtu =====
 +
 +Při výběru softwarového řešení je nutné přihlédnout nejen k výši, ale také ke skladbě rozpočtu. Dostupnost financí na osobní náklady, resp. na služby může být důležitým kritériem pro výběr způsobu provozu katalogu. Pokud jsou k dispozici finance na osobní náklady, lze uvažovat o zaměstnání IT specialisty nebo systémového knihovníka, který by se staral o systém instalovaný přímo v knihovně. Pokud má knihovna naopak spíše finance na služby, je vhodné zaměřit se na hostovaný systém nebo jiný způsob provozu knihovního softwaru formou služby.
 +===== - Spolupracující subjekty =====
 +Zamyslete se nad tím:
 +    *  se kterými dalšími knihovnami knihovna spolupracuje a na jaké úrovni (výměna fondu, společná akvizice, sdílení čtenářů apod.);
 +    * který knihovní software používají spolupracující knihovny a jaké výhody/nevýhody by použití stejného softwaru přineslo spolupracujícím knihovnám;
 +    * zda existují další subjekty/knihovny, se kterými by bylo vhodné v budoucnu spolupracovat;
 +    * zda by bylo pro knihovnu vhodným/reálným řešením zapojení do společného nebo regionálního katalogu.
 +===== - Propojení a kooperace s externími systémy a službami =====
 +Vytvořte si přehled o tom:
 +    * která externí zařízení, systémy a služby knihovna používá nebo plánuje používat ([[aks:nove_technologie_a_sluzby#rfid|technologie RFID]] a zařízení pro samoobslužné půjčování nebo vracení, bezpečnostní brány, výpůjčky e-knih, využití [[aks:discovery_systemy|discovery rozhraní]], elektronické informační zdroje, platební brány, telekomunikační služby pro oznámení čtenářům aj.);
 +    * do kterých [[aks:kooperativni_projekty_v_cr|kooperativních projektů]] je knihovna aktuálně zapojena (např. [[http://www.caslin.cz/|Souborný katalog ČR]], tvorba [[https://autority.nkp.cz/|národních autorit]], [[http://obalkyknih.cz/|ObalkyKnih.cz]], [[https://www.knihovny.cz/|Knihovny.cz]]) a jaké jsou technické a procesní požadavky na zapojení do těchto systémů.
 +
 +===== - Směr dalšího rozvoje knihovny =====
 +Přemýšlejte o tom:
 +  * jaké nové služby chce knihovna nabídnout uživatelům;
 +  * jak chce knihovna vylepšit stávající služby;
 +  * jaké další skupiny uživatelů chce knihovna oslovit;
 +  * jak chce knihovna využít nové technologie a aktuální trendy;
 +  * jaké další systémy nebo služby chce knihovna využívat;
 +  * do jakých kooperativních projektů se knihovna plánuje zapojit;
 +  * s kým chce knihovna spolupracovat.
 +
 +<WRAP center round tip>
 +Projděte si výše uvedené okruhy a zodpovězte si na uvedené otázky. Přidejte také své vlastní dotazy či okruhy. Při získávání informací o softwaru zjišťujte, zda je nabízené řešení v souladu s tím, kam vaše knihovna směřuje, jaké služby nabízí, jaké má k dispozici pracovníky a [[aks:rozpocet_projektu|finance]], s kým spolupracuje atd. Vše si zapisujte do tabulky.
 +</WRAP>
 +
 +===== - Metody získávání informací o potřebách uživatelů a pracovníků =====
 +Pro získávání údajů o potřebách pracovníků a uživatelů lze využít běžné výzkumné metody. Mezi ně patří:
 +
 +  * rozhovor s pracovníky a správci stávajícího systému;
 +  * rozhovory s uživateli;
 +  * průzkumy pomocí dotazníků nebo ankety;
 +  * přímé nebo nepřímé pozorování;
 +  * analýza deníku veřejné knihovny / statistických dat;
 +  * analýza systémových logů.
 +
 +----------------------------------
 +
 +<WRAP center round info>
 +===== Doporučené zdroje =====
 +
 +  * [[https://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf|Standard pro dobrou knihovnu]] (Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky)
 +  * [[https://knihovna.jabok.cuni.cz/eg/opac/results?query=%28kvalitativn%C3%AD%2A%20v%C3%BDzkum%2A%20%7C%7C%20keyword%3Akvantitativn%C3%AD%2A%20v%C3%BDzkum%2A%20%7C%7C%20v%C3%BDzkum%2A%20metod%2A%29;qtype=keyword;locg=103;detail_record_view=0;_adv=1;page=0;modifier=metabib|výběr publikací týkajících se výzkumných metod ]]
 +</WRAP>
 +
 +<-priprava_dat_a_knihovniho_fondu|5. Příprava dat a knihovního fondu^obsah|Obsah^pracovni_postupy_a_procesy|7. Pracovní postupy a procesy->