Při přechodu na nový software by knihovna měla zvážit možnost zapojit se do kooperativních projektů, tj. projektů, které jsou založeny na vzájemné spolupráci českých knihoven. Mezi ně patří např. souborné nebo regionální katalogy, popř. další typy společných katalogů, nejrůznější všeobecné nebo oborové portály, projekty zaměřené na poskytování určitých typů služeb či různé formy sdružení (konsorcií).
Nový knihovní software obvykle přináší nové funkce nebo možnost provést změny v nastavení nejrůznějších procesů. Proto změna softwaru:
Informace o vybraných národních kooperativních projektech najdete níže.
Ke zvažování, zda (a jakým způsobem) zvolený knihovní software odpovídá požadavkům na zapojení do národních kooperativních projektů, je možné využít přehledný diagram.
Kooperativní projekty jsou pro práci knihoven velkým přínosem, protože vedou ke sdílení finančních nebo lidských zdrojů, zefektivňují práci knihovníků, omezují zbytečné duplikování činností, které už někdo vykonal, a zároveň knihovnám (obzvláště těm menším) často umožňují, aby svým uživatelům nabídly služby, které by si samy jinak nemohly dovolit, ať už z finančních, personálních či jiných důvodů. Jde např. možnost vyhledávání a využívání informačních zdrojů z různých knihoven, sdílenou katalogizaci (stahování bibliografických nebo autoritních záznamů), sdílení dalších informačních zdrojů a doplňujících informací nebo využívání praktických nástrojů pro jednodušší spolupráci v některých oblastech (např. využití MVS prostřednictvím Souborného katalogu ČR).
Pro fungování kooperativních projektů je nezbytností dodržování standardů, ať už jde o standardy v oblasti knihovnictví nebo další obecně používané standardy.
To, jak kooperativní projekty fungují a jaká je jejich kvalita, závisí především na zapojených knihovnách. Proto je vhodné, aby knihovny tyto projekty nejen využívaly pro zkvalitnění svých služeb, ale také aby se na nich podle možností samy podílely, např. tím, že budou:
Neméně důležitá je také skutečnost, že kooperativní projekty přispívají ke zlepšení služeb uživatelům.
Některé projekty přináší uživatelům užitek přímo, např.:
Některá z těchto zlepšení bychom mohli označit za nepřímá, např.:
Jedním z cílů dotačních programů VISK je spolupráce knihoven, proto na zapojení knihoven do různých kooperativních projektů je možné čerpat dotace z programů VISK.
Souborný katalog ČR (viz též obr. 1) je provozován Národní knihovnou ČR. Je budován od roku 1995; původně jako společný projekt národních knihoven ČR a Slovenska. V současné době Souborný katalog ČR obsahuje přes sedm milionů záznamů monografií, speciálních dokumentů a periodik dostupných v téměř pěti stech spolupracujících knihovnách2).
Uživatelům Souborný katalog ČR umožňuje na jednom místě vyhledávat knihy, časopisy nebo články a také prohledávat adresář knihoven. V záznamech dokumentů jsou uvedeny knihovny, které dokument vlastní, s možností prokliknutí se na záznam v lokálním katalogu dané knihovny. Rozhraní katalogu umožňuje náhledy obálek a obsahů, nabízí generování citací, odkaz na informace o autorovi na Wikipedii aj. (Ani funkce pro vyhledávání v katalogu, ani samotné rozhraní však již nevyhovují dnešním nárokům na uživatelskou použitelnost a přívětivost.)
Knihovnám Souborný katalog ČR umožňuje především stahování bibliografických záznamů pomocí protokolu Z39.50 a objednávání meziknihovních výpůjček.
Obr. 1: Vstupní stránka Souborného katalogu ČR (zdroj: http://www.caslin.cz/, získáno 2019-02-10)
Spolupracující knihovny do Souborného katalogu ČR dodávají záznamy třemi způsoby:
Tzv. dávkové přispívání znamená, že knihovna v pravidelných intervalech3) posílá do Souborného katalogu ČR dávky, tedy soubor(y) obsahující nové záznamy ve formátu MARC 21 (ve výměnném formátu ISO 2709 nebo v řádkovém formátu MARC). Soubory knihovna nahraje prostřednictvím přiděleného účtu na FTP server Národní knihovny ČR. Každá přispívající knihovna má přidělenou adresu, na které jsou po zpracování dávky a přijetí záznamů do Souborného katalogu ČR zobrazeny informace o případných chybách, takže je knihovna má možnost opravit.
Předávání záznamů prostřednictvím protokolu OAI-PMH znamená, že záznamy získává (sklízí) přímo Národní knihovna ČR. Možnost využít protokol OAI-PMH je dostupná ve všech aktuálních verzích komerčních i otevřených softwarů používaných v ČR. Sklízení záznamů v praxi vypadá tak, že knihovna, která se se Souborným katalogem ČR dohodla na tomto způsobu přispívání, oznámí adresu pro sklízení, jméno setu, který definuje záznamy ke sklízení4), a požadovanou frekvenci sklízení. Sklízení probíhá obvykle jednou týdně nebo jednou měsíčně (např. první sobotu v měsíci). Souborný katalog ČR (jako tzv. harvester) požádá pomocí protokolu OAI-PMH o metadata záznamů, které byly v katalogu přispívající knihovny (ta je v roli tzv. providera) upraveny nebo vytvořeny od poslední sklizně (tj. mají odpovídající datum úpravy nebo vytvoření). Tato metadata jsou následně sklizena. Po vstupních procedurách na straně Národní knihovny ČR (kontrole chyb, duplicit atd.) jsou sklizené záznamy zařazeny do Souborného katalogu ČR. Stejně jako v případě dávkového přispívání najde poté knihovna informace o chybách záznamů na přidělené adrese na serveru Národní knihovny ČR.
Díky kontrolám záznamů a zpětné vazbě ze strany Souborného katalogu ČR (hlášení o chybách, duplicitách apod.) pomáhá přispívání do něj k významnému zlepšení kvality bibliografických záznamů přispívající knihovny.
Předávání záznamů prostřednictvím webového formuláře přímo v rozhraní Souborného katalogu ČR se týká především aktualizace záznamů odebíraných periodik. U periodik tento způsob přispívání (na rozdíl od záznamů monografií a speciálních dokumentů) volí většina knihoven. Při zahájení spolupráce dostane knihovna přístupové údaje. Aktualizace odběrů probíhá nejméně jednou ročně5).
Každý software má jinak řešené trvalé odkazy na záznamy (URL záznamů) v katalogu. Protože se záznamy v Souborném katalogu ČR propojují s lokální bází katalogu přispívající knihovny právě pomocí těchto odkazů, při přechodu na nový knihovní software je nutné Soubornému katalogu ČR nahlásit případné změny odkazů na záznamy v katalogu.
Identifikační čísla záznamů jsou součástí propojovacího URL. Proto je nutné zjistit, jestli v novém softwaru nedojde ke změně identifikačního čísla. Pokud k takové změně došlo, je nutné ji oznámit pracovníkům Soubornému katalogu ČR a dohodnout se s nimi na tom, jak bude bude řešeno přečíslování záznamů, které knihovna do Souborného katalogu ČR již dodala.
Se Souborným katalogem ČR je úzce provázán projekt národních autorit. Portál Národní autority shromažďuje informace týkající se databáze autorit, která je budována díky spolupráci řady knihoven.
Autoritní záznamy jsou ověřenými záznamy, které obsahují údaje o osobách, korporacích, názvech nebo předmětových heslech. Databáze národních autorit je dostupná mj. prostřednictvím webového rozhraní na serveru Národní knihovny ČR, těžiště využití souborů národních autorit je však především v knihovních katalozích a dalších službách, kde pomáhají jednoznačně určit objekt, který uživatel vyhledává. Na obr. 2 jsou zobrazeny výsledky vyhledávání termínu „Josef Čapek“ v databázi národních autorit. Knihovníci a uživatelé knihoven mohou jednotlivé autory odlišit pomocí údajů o oblasti činnosti, data narození apod. Knihovní a další softwary pracují s identifikátorem národní autority (na obr. 2 je uvedeno ve sloupci „identifikační číslo“), které se uvádí v poli MARC pro popis záhlaví autority v podpoli 7.
Obr. 2: Příklad záznamů jmenných autorit a jejich identifikátorů (zdroj: https://aleph.nkp.cz/cze/aut, získáno 2019-02-27)
Autoritní záznamy je možné stahovat jednotlivě pomocí protokolu Z39.50 nebo dávkově. Pro dávkové stahování knihovny využívají FTP účet přidělený Národní knihovnou ČR. Prostřednictvím tohoto účtu mohou knihovny do svého knihovního softwaru stahovat a importovat soubory autorit různých typů a v různých formátech podle potřeby knihovny a daného softwaru. Může se jednat o všechny záznamy nebo např. pouze aktualizace za různá období.
Autoritní záznamy mohou také pomoci ve vzájemném propojení různých zdrojů, ať už jde o katalogy knihoven nebo různých webových služeb. Na obr. 3 je uvedeno možné využití autoritních záznamů k propojení hesla o Karlu Čapkovi na české Wikipedii na díla Karla Čapka v Souborném katalogu ČR, na volně dostupné e-knihy v Městské knihovně v Praze nebo na autoritní záznamy o Karlu Čapkovi v dalších zdrojích.
Obr. 3: Ukázka využití autoritního záznamu na Wikipedii k propojení různých webových služeb (zdroj: https://cs.wikipedia.org/, získáno 2019-02-10)
Vhodné je, aby se knihovny, které autoritní záznamy využívají, také zapojily do jejich tvorby a přispívaly do databáze autorit. K tomu je potřeba tzv. aktivní klient Z39.50 (s funkcí UPDATE). Je rovněž třeba projít školením zaměřeným na vytváření autoritních záznamů (školení zajišťuje oddělení národních autorit Národní knihovny ČR).
Další informace o zapojení do tvorby národních autorit najdete na portálu Národní autority.
ObalkyKnih.cz (viz obr. 4) je webová služba, která shromažďuje doplňující informace o knihách, které je možné následně využívat v dalších webových projektech a službách.
Obr. 4: Úvodní stránka služby ObalkyKnih.cz (zdroj: http://www.obalkyknih.cz/, získáno 2019-02-10)
V současné době projekt nabízí:
Některé z těchto informací jsou získávány automatickým sklízením volně dostupných zdrojů; značná část je však dodávána spolupracujícími subjekty. Jde převážně o knihovny, které pomocí tzv. skenovacího klienta skenují obálky knih a časopisů, obsahy, seznamy použité literatury či fotografie autorů, popř. spolupracují jiným způsobem.
Informace jsou ke knihám propojeny prostřednictvím identifikátorů (ISBN, ISSN, ISMN, číslo ČNB, OCLC, URN:NBN, EAN či čárového kódu)). Pomocí API pak mohou být tyto informace přebírány různými webovými službami a knihovními katalogy. Podpora jednotlivých funkcí, které služba ObalkyKnih.cz nabízí, se v jednotlivých knihovních softwarech liší, všechny však umí zobrazit přinejmenším obálky a obsahy6). Knihovna, která chce přidaný obsah ze služby ObalkyKnih.cz využívat ve svém katalogu, se musí zaregistrovat a uvést adresu a IP adresu svého katalogu.
Cílem portálu Knihovny.cz je poskytnout uživatelům prostřednictvím moderního a jednoduchého uživatelského rozhraní možnost vyhledávat z jednoho místa knihovní dokumenty z českých knihoven i dalších českých i zahraničních informačních zdrojů. Vznik portálu vychází z Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011–2015 a je také součástí současné Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2017–2020. Provoz portálu je zajišťován Moravskou zemskou knihovnou.
Do projektu je v současné době zapojeno cca 90 knihoven. Zapojeny jsou i další zdroje, např. Souborný katalog ČR, národní autority, databáze ANL, Centrální adresář knihoven v ČR, Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) či Zákony pro lidi.7)
Uživatelé zapojených knihoven mohou na portálu propojit své účty z různých knihoven a v rámci jedné služby si v těchto knihovnách vyhledávat publikace, prodlužovat výpůjčky, objednávat a rezervovat knihy. V některých zapojených knihovnách je rovněž možné provést online registraci, zaplatit poplatky nebo vyhledávat v elektronických zdrojích knihovny. Součástí rozhraní je řada přidaných služeb, např. ukládání oblíbených záznamů nebo historie, exporty nebo sdílení záznamů či generování citací v různých citačních stylech. Vstupní stránka portálu Knihovny.cz je k dispozici na obr. 5.
Obr. 5: Vstupní stránka portálu Knihovny.cz (zdroj: https://www.knihovny.cz/, získáno 2022-08-10)
Portál Knihovny.cz je komplexní systém, který je složen z dalších vzájemně propojených podsystémů 8). Těmito podsystémy jsou:
Knihovnám portál nabízí:
Knihovna, která se chce do portálu Knihovny.cz zapojit, by měla:
Knihovny zapojené do portálu Knihovny.cz by měli v případě změny softwaru včas upozornit pracovníky portálu, že se chystají na změnu knihovního softwaru. Tato komunikace může pomoci předejít případným technickým problémům způsobeným změnou URL záznamů v novém softwaru, změnou URL pro sklízení přes OAI-PMH apod.
Virtuální polytechnická knihovna (VPK) je služba pro dodávání dokumentů (document delivery service). VPK byla spuštěna v roce 2001 (navazovala na systém INVIK, který od roku 1997 registrovaným uživatelům nabízel službu elektronického dodávání dokumentů ze Státní technické knihovny). VPK je virtuálním sdružením spolupracujících knihoven (zaměřených především technicky), které virtuálně sjednotily své fondy v tzv. Souborném katalogu VPK a nabízejí uživatelům za úhradu doručení kopie z časopisů nebo objednání článků z fondů jiných než účastnických knihoven (včetně zahraničních) prostřednictvím klasických meziknihovních výpůjčních služeb.
Služba je provozována na serveru Národní technické knihovny (viz obr. 6). Uživatelem VPK se může stát fyzická i právnická osoba. Podmínkou je vytvoření uživatelského konta VPK podpis smlouvy o užívání uživatelského konta a využívání VPK.
Obr. 6: Informace o Virtuální polytechnické knihovně na webu Národní technické knihovny (zdroj: https://www.techlib.cz/, získáno 2019-03-18)
V současné době je služba elektronického dodávání dokumentů v rámci Virtuální polytechnické knihovny pozastavena (stav k srpnu 2019).
ZÍSKEJ je platforma pro meziknihovní výpůjční služby a služby dodávání dokumentů, která je propojena s vyhledávačem portálu Knihovny.cz. Platforma funguje prostřednictvím webového rozhraní a je řešena jako open source (zdrojový kód je otevřený a platformu je možné bez vnějších omezení rozvíjet a propojovat s dalšími službami). ZÍSKEJ je služba, která využívá zdroje dat dostupné na portálu Knihovny.cz. V současné době je určena pouze pro knihovny, počítá se však s její integrací přímo do portálu, kde ji budou moci využívat nejen knihovníci, ale také běžní uživatelé. Informace o aktuální dostupnosti dokumentu jsou zajišťovány pomocí protokolu NCIP. Knihovnám služba umožňuje nastavovat profily, zadávat objednávky meziknihovních výpůjčních služeb nebo elektronického dodávání dokumentů, spravovat účetní operace nebo statistiky týkající se využívání služby apod. Rozhraní je navrženo podle vzoru současných e-shopů, které umožňuje např. zadání požadovaných parametrů doručení či sledování stavu objednávky.
Aktuálně mohou knihovny využívat několik základních modulů:
Obr. 7 ukazuje profil spolupracující knihovny ve službě ZÍSKEJ.
Obr. 7: Profil spolupracující knihovny ve službě ZÍSKEJ (zdroj: https://ziskej-info.techlib.cz/info-pro-knihovny, získáno 2019-03-18)
Pro zahájení spolupráce je nutné uzavřít smlouvu o spolupráci v projektu ZÍSKEJ. Poté knihovna obdrží přístupové údaje a může službu začít využívat.
Další informace o službě ZÍSKEJ najdete na informačním portálu ZÍSKEJ.
Knihovní brána pro zrakově postižené známá pod názvem Daleth je jednotné rozhraní, které prostřednictvím protokolu Z39.50 (pomocí tzv. federativního vyhledávání) umožňuje prohledávat z jednoho místa více zdrojů obsahujících dokumenty ve formátu vhodném pro osoby se zrakovým postižením (elektronické, zvukové, hmatové dokumenty). Brána je dostupná jako webové rozhraní (viz obr. 8) i jako mobilní aplikace; provozovatelem je středisko Teiresiás při Masarykově univerzitě. Zapojeny jsou virtuální i tradiční knihovny se speciálními dokumenty přístupnými pro zrakově postižené.
Obr. 8: Vstupní stránka portálu Daleth (zdroj: https://www.teiresias.muni.cz/knihovni-brana/, získáno 2019-03-18)
Další informace o bráně Daleth najdete na jejím webu.