Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- statistika:o_vyznamu_statistiky_knihoven [2025/03/19 10:20] – [MĚŘENÍ EFEKTIVITY VYNALOŽENÝCH PROSTŘEDKŮ VE VEŘEJNÉ KNIHOVNĚ] maries
+++ statistika:o_vyznamu_statistiky_knihoven [2025/04/17 09:04] (aktuální) – maries
@@ Řádek 39: / Řádek 39: @@
   * Analýza návštěvnosti poboček v různých časech dne a týdne, sledování geografické distribuce uživatelů je podnětem pro úpravu otevírací doby poboček tak, aby odpovídala potřebám uživatelů, zvažování otevření nových poboček v méně obsluhovaných oblastech.
-==== VYUŽITÍ STATISTICKÝCH DAT PŘI ADVOKACII KNIHOVEN ====
+==== Využití statistických dat při advokacii knihoven ====
 Statistika knihoven hraje klíčovou roli v advokacii, tedy v obhajobě a propagaci knihoven a jejich služeb. Správně zpracovaná statistika poskytuje objektivní obraz o tom, jak knihovny fungují a jaké služby poskytují.
@@ Řádek 45: / Řádek 45: @@
 Umožňuje jí nejen zlepšovat své služby, ale také efektivně obhajovat hodnotu knihovny a její význam v rámci komunity. Statistika je tedy nezbytným nástrojem pro efektivní advokacii knihoven, protože poskytuje konkrétní a měřitelné důkazy o jejich přínosu a potřebách.
-==== JAK SE STATISTIKA VYUŽÍVÁ PRO ADVOKACII KNIHOVEN? ====
+==== Jak se statistika využívá pro advokacii knihoven? ====
 **Prokázání dopadu na komunitu**
@@ Řádek 100: / Řádek 100: @@
   * Statistika také slouží jako důkaz toho, že knihovna je důležitou součástí městské infrastruktury a že investice do ní jsou dobře vynaložené prostředky.
-==== MĚŘENÍ EFEKTIVITY VYNALOŽENÝCH PROSTŘEDKŮ VE VEŘEJNÉ KNIHOVNĚ ====
+==== Měření efektivity vynaložených prostředků ve veřejné knihovně ====
 Činnost veřejných knihoven je financována z veřejných prostředků a v této souvislosti vznikají legitimní otázky, zda jsou finanční prostředky vynakládány efektivně, a jaké jsou vlastně ekonomické přínosy knihovnických služeb. Stejně jako všude na světě je naprostá většina služeb knihoven poskytována veřejnosti bezplatně, což je v případě České republiky knihovnám a jejich provozovatelům uloženo knihovním zákonem.
@@ Řádek 114: / Řádek 114: @@
 Projekt je také znám pod zkratkou ROI ((Zkratka ROI pro Return on Investments je z angličtiny a jedná se o ekonomický pojem, který vyjadřuje návratnost investice.)). Cílem projektu je odpovědět na otázky typu Vyplatí se knihovny? Pokud financujeme knihovnu, je to dobrá investice? nebo Není financování knihovny v době internetu ztrátou? Hodnocení efektivnosti knihoven je založeno na využití rozšířené metody analýzy nákladů a přínosů (Cost-benefit analysis, CBA). Ta analyzuje náklady a užitky (benefity, přínosy), které se týkají knihovny v určitém časovém období. Smyslem metody je vyčíslit a porovnat celkové přínosy, které plynou uživatelům knihoven a celé společnosti, s náklady veřejných knihoven, které vznikají v důsledku poskytování jednotlivých služeb. Při analýze se vychází z jednoduchého vzorce podílu přínosů a nákladů na činnosti knihovny jako celku, případně na podíl nákladů a přínosů jednotlivých služeb.
-<WRAP center round tip 100%>
+{{:statistika:propocet_roi.png?400|}}
-{{:statistika:propocet_roi.png?600|}}
-</WRAP>
 Pro vzorec platí, že **E = efektivnost, B je hodnota poskytované služby (Benefit) a C jsou náklady (Cost).** Efektivnost je sledována vždy pro nějaké časové období, nejčastěji jeden rok.
@@ Řádek 126: / Řádek 124: @@
   * **Míra návratnosti investice** (Return on Investment, ROI) odpovídá na otázku, kolik potenciálních veřejných korun přinese jedna veřejná koruna, která byla vložena do zajištění dané služby. Výsledek je většinou sdělován v podobě poměru (jako ve fotbale) – např. 1 : 5 nebo konstatováním //„jedna koruna peněz z rozpočtu města přinese pět korun vnímaného užitku čtenáři“//.
+**Výpočet efektivnosti veřejné knihovny jako celku**
+Na to, abychom mohli vypočítat efektivnost či ROI knihovny jako celku nebo některé dílčí služby, musíme získat údaj o vynaložených nákladech a současně finanční hodnotu poskytnutých služeb.
+**Vynaložené náklady**
+Náklady na činnost knihovny zjistíme ve statistickém výkazu knihovny Kult (MK) 12-01, kde část VIII. zahrnuje výdaje, respektive náklady na činnost knihovny za určitý rok, například výdaje za materiál, služby, osobní
+náklady, náklady na nákup knihovního fondu a další.
+Pro potřebu výpočtu je třeba někdy provést dílčí úpravy zjištěných hodnot, například odečtení nákladů na mimořádné projekty, investice apod., které nepatří do běžných či pravidelných výdajů.
+**Hodnota poskytnutých služeb**
+Určení této hodnoty je mnohem složitější. Obecně je hodnota služeb určována trhem, ale tento princip v případě knihoven nelze využít, protože naprostá většina poskytovaných služeb je v souladu s ustanovením knihovního zákona č. 257/2001 Sb. poskytována bezplatně nebo maximálně do výše vynaložených nákladů. Hodnotu služeb lze zjistit více způsoby.
+V rámci projektu ROI proběhl v roce 2012 rozsáhlý průzkum čtenářů (2 227 respondentů) knihoven v Praze, Táboře, Uherském Hradišti a v Kutné Hoře, ve kterém byly účastníkům položeny dvě vzájemně provázané otázky:
+  * Když zvážíte výpůjčky či další informace, které jste získal/a při vaší poslední návštěvě, ušetřila vám knihovna peníze?
+  * V případě kladné odpovědi následovala otázka: Kolik korun vám knihovna takto ušetřila?
+Průměr finanční hodnoty jedné návštěvy knihovny v tomto případě činil částku 742 Kč.
+**Výpočet efektivnosti knihovny jako celku**
+Nyní můžeme vypočítat efektivnost fiktivní knihovny, která v průběhu roku registrovala 100 000 fyzických  návštěvníků a jejíž roční výdaje činily 15 mil. Kč.
+{{:statistika:roi_-_propocet.png?400|}}
+Na základě tohoto propočtu lze konstatovat, že 1 koruna vložená do knihovny přinesla 5 korun vnímaného užitku uživatelům knihovny. Míra efektivnosti stanovená jako poměr užitků (benefitů) a nákladů knihovny byla rovna zhruba 495 %. Případně můžeme výsledek interpretovat tak, že míra návratnosti investice (Return on Investment, ROI) byla 1 : 4,9.
+Současně je nutné upozornit na omezení ve vypovídací schopnosti výsledků výpočtů efektivnosti. Především hodnota jedné návštěvy ve výši 742 Kč byla zjištěna v roce 2012, tj. v současnosti může mít jinou (spíše klesající) hodnotu. Omezení také vyplývá z použité metodologie, tj. dotazováním „kolik vám knihovna ušetřila“ ((Viz STEJSKAL, Jan a kol. //Měření hodnoty veřejných služeb: (na příkladu veřejných knihoven)//. Vyd.
+. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013. 206 s. ISBN 978-80-7478-412-5, kap. 3 a 4.)).
+**Výpočet efektivnosti jednotlivých služeb**
+V rámci projektu ROI byl také připraven modelový výpočet pro zjištění efektivnosti dílčích služeb. V případě, že knihovna chce zjistit efektivnost jednotlivých služeb, je získání hodnoty vynaložených nákladů, stejně jako
+zjištění hodnoty poskytovaných služeb, mnohem složitější. Fakticky to znamená provést rozpočítání nákladů knihovny na jednotlivé služby a činnosti.
+**Pro účely projektu byla zpracována základní typologie služeb, která ve zjednodušeném pojetí zahrnuje 12 položek:**
+  * Absenční výpůjčka s asistencí
+  * Absenční výpůjčka bez asistence
+  * Prezenční výpůjčka s asistencí
+  * Prezenční výpůjčka bez asistence
+  * Kopírování a tisk
+  * Digitální služby prezenční
+  * Digitální služby se vzdáleným přístupem
+  * Informace a rešerše
+  * Kulturní a vzdělávací akce
+  * Technické a další služby
+  * Využití knihovny pro služby týkající se života obce
+  * Pobyt v knihovně
+**Relativní hodnoty užitku jednotlivých služeb knihovny**
+V projektu ROI byla hlavní pozornost soustředěna na zjištění hodnoty nejdůležitější služby veřejné knihovny – na primární absenční výpůjčky. Zde bylo shromážděno množství údajů získaných různými metodami. Jejich porovnáním pak lze hodnověrně odhadnout užitek této služby. Například dotazníkovým šetřením 8 244 uživatelů Městské knihovny v Praze byla zjištěna relativní hodnota jedné absenční výpůjčky ve výši 66,45 Kč.
+**Pro ostatní služby je nutné:**
+  * provést další cílené průzkumy (podobně, jako jsme to udělali s absenčními výpůjčkami),
+  * najít vhodné tržní substituty, nebo
+  * spokojit se zatím jen s relativním porovnáváním jednotlivých služeb, tedy jakýmsi „interním benchmarkingem“.
+**Rozdělení nákladů knihovny na jednotlivé služby**
+Stejně jako u analýzy výstupů je k analýze nákladů potřeba celá řada údajů. Jsou to zejména:
+  * rozbor nákladů knihovny za uplynulý rok (v analytickém členění) vyplývající z výkazu zisku a ztráty účetní jednotky za poslední uzavřené účetní období;
+  * náklady v analytickém členění mimořádných účelových akcí, které nesouvisí s provozem knihovny (mohou to být jednorázové účelové akce, zvláštní projekty řešení podle zadání obce atd., které nesouvisí s provozem knihovny).
+Pro správné rozdělení nákladů na jednotlivé služby (v požadovaném členění) je třeba vycházet z:
+  * rozdělení činností knihovny, tj. zjištění nákladů na nákup literatury, databází, vazbu, převazbu, honoráře, lektory apod.;
+  * provedené pasportizace prostor, tj. zjištění nákladů na energie, vodné a stočné, spotřebu tepla, opravy, ostrahu, úklid, provoz šatny apod.;
+  * časových snímků pracovníků knihovny (přehled kalendářního fondu pracovní doby podle činností), tj. celkové mzdové náklady, náhrady mezd, pojištění, cestovné, náklady na vzdělávání a další režijní náklady.
+<WRAP center round tip 100%>
+**PŘÍKLAD:**
+V Městské knihovně v Praze byla provedena podrobná analýza nákladů na jednotlivé služby. Pro názornou orientaci uvádíme jejich základní proporce:
+  * výpůjční služby absenční s asistencí knihovníka při výběru knihy 20,5 %, bez asistence 38,1 %;
+  * výpůjční služby prezenční s asistencí knihovníka při výběru knihy 7,5 %, bez asistence 12,7 %;
+  * kopírování a tisk (jak samoobslužně, tak s asistencí) 0,6 %;
+  * digitální služby v prostorách knihovny 2,5 %, mimo prostory knihovny 0,9 %;
+  * informační a rešeršní služby 0,6 %;
+  * kulturní a vzdělávací akce 8,8 %;
+  * technické a další služby 2,8 %;
+  * služby týkající se života obce 0,2 %;
+  * pobytové služby v knihovně 4,9 %.
+</WRAP>
+Z uvedeného vyplývá, že výpůjční služby zabírají 78,7 % veškerých nákladů, druhou nejvýznamnější položkou jsou kulturní a vzdělávací akce s 8,8 %. Tyto služby tvoří 87,6 % celkových nákladů, což může posloužit těm, kteří
+nechtějí analyzovat všechny služby knihovny, ale zaměří se pouze na služby výpůjční nebo kulturní povahy.
+<WRAP center round important 100%>
+**UPOZORNĚNÍ**
+Zjištění efektivnosti knihovny a jejich služeb vyžaduje provedení celé řady analytických prací. Příklad výpočtu hodnoty knihovních služeb uvedených v této kapitole vychází ze zjištění v roce 2012, tzn. že tyto údaje nelze bez
+aktualizace průzkumu využít pro zjišťování hodnoty služeb v současnosti.
+</WRAP>
+==== Využití statistiky knihovny v soutěži Městská knihovna roku ====
+Statistiky knihoven jsou využívány i v soutěži Městská knihovna roku ((Dostupné z: https://www.skipcr.cz/oceneni/mestska-knihovna-roku)).
+Tu vyhlašuje od roku 2010 Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP). Cílem soutěže je ocenit nejlepší knihovny na území České republiky. Součástí soutěže je i hodnocení knihoven metodou benchmarkingu. Účast v soutěži a získání ocenění zvyšuje prestiž knihovny a zlepšuje vnímání statistiky knihoven jako účinného nástroje pro další zlepšování služeb.
+<-vyuziti_statistickych_dat|12. Využití statistických dat^obsah|Obsah^na_zaver|Na závěr->

Statistika knihoven

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku