Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze | ||
| personalistika:pracovni_smlouva_a_dovolena [2026/03/23 08:21] – [Přestávky a nepřetržitý odpočinek] maries | personalistika:pracovni_smlouva_a_dovolena [2026/03/23 08:39] (aktuální) – [Krácení dovolené a vliv překážek v práci] maries | ||
|---|---|---|---|
| Řádek 43: | Řádek 43: | ||
| </ | </ | ||
| + | ==== Práce přesčas a pracovní pohotovost ==== | ||
| + | **Práci přesčas je možné konat jen výjimečně z vážných provozních důvodů.** | ||
| + | <WRAP center round important 100%> | ||
| + | Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivém týdnu a 150 hodin v kalendářním roce. Nad rámec nařízeného limitu může zaměstnavatel požadovat práci přesčas pouze na základě dohody se zaměstnancem. Celkový rozsah přesčasové práce (nařízené i dohodnuté) nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně (vyrovnávací období až 26, resp. 52 týdnů). | ||
| + | </ | ||
| + | **Pracovní pohotovost** může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat jen, jestliže se o tom se zaměstnancem dohodne. Jde o dobu, kdy je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu směn. | ||
| + | |||
| + | <WRAP center round info 100%> | ||
| + | Pracovní pohotovost může být vykonávána pouze na jiném místě, než jsou pracoviště zaměstnavatele (většinou doma k zastižení na telefonu). | ||
| + | </ | ||
| + | |||
| + | Za dobu pracovní pohotovosti, | ||
| + | |||
| + | ==== Dovolená a její čerpání ==== | ||
| + | |||
| + | Základní výměra dovolené činí podle zákoníku práce 4 týdny. U zaměstnanců zaměstnavatelů uvedených v [[https:// | ||
| + | |||
| + | <WRAP center round info 100%> | ||
| + | Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel. Ačkoliv již zákoník práce striktně nevyžaduje vydání hromadného písemného rozvrhu čerpání dovolené s předchozím souhlasem odborů, pravomoc (i povinnost) zaměstnavatele určit čerpání zůstává zachována. | ||
| + | </ | ||
| + | |||
| + | Zaměstnavatel při určování dovolené přihlíží k provozním důvodům a k oprávněným zájmům zaměstnance. Určenou dobu čerpání je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodnou na kratší době. V běžném provozu knihovny je nejčastějším postupem dohoda – zaměstnanec podá žádost o dovolenou v konkrétním termínu a nadřízený ji schválí. Tím je splněna podmínka určení i oznámení. Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené (tento den se mu z dovolené neodečte). | ||
| + | |||
| + | **Dovolená by měla být vyčerpána v roce, ve kterém na ni vzniklo právo.** Převedení do následujícího roku je možné pouze: | ||
| + | |||
| + | * z naléhavých provozních důvodů na straně zaměstnavatele, | ||
| + | * pro překážky v práci na straně zaměstnance (např. dočasná pracovní neschopnost, | ||
| + | * na základě písemné žádosti zaměstnance, | ||
| + | |||
| + | === Krácení dovolené a vliv překážek v práci === | ||
| + | |||
| + | Zaměstnavatel může zaměstnanci krátit dovolenou výhradně za neomluveně zameškanou směnu, a to o počet hodin odpovídající délce této směny. Při krácení dovolené však musí být zaměstnanci, | ||
| + | |||
| + | Doba dočasné pracovní neschopnosti (nemoci) se pro účely dovolené považuje za výkon práce, avšak pouze do limitu 20násobku stanovené týdenní pracovní doby (v praxi cca 20 týdnů) v kalendářním roce. Pokud nemoc tento limit překročí, | ||
| + | |||
| + | < | ||