Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


aks:rutinni_provoz

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revize Předchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
Poslední revize Obě strany příští revize
aks:rutinni_provoz [2019/09/18 12:46]
linda
aks:rutinni_provoz [2019/09/27 13:47]
linda
Řádek 1: Řádek 1:
-====== -#21 Zajištění každodenního provozu ====== +====== -#27 Rutinní provoz ====== 
-edhod na nový knihovní sofware není koncem, ale začátkem každodenního provozu. Pro běžný provoz je nutné zajistit, aby software i služby a procesy v něm vykonávané správně fungovaly, aby využívání  využívání bylo bezpečnéa aby byl připraven plán pro různé krizové situace. Zároveň je potřeba počítat s nutností přechodu na vyšší verze softwaru, případně s jeho rozšířením, plánováním dalšího rozvoje apod. +echod na nový knihovní software není koncem, ale začátkem každodenního provozu. Pro běžný provoz je nutné zajistit, aby software i služby a procesy v něm vykonávané správně fungovaly, aby využívání softwaru bylo bezpečné a aby byl připraven plán pro různé krizové situace. Zároveň je třeba počítat s nutností přechodu na vyšší verze softwaru, případně s jeho rozšířením, plánováním dalšího rozvoje apod. 
-===== Provoz a podpora softwaru ===== + 
-Pro fungování softwaru je důležité zajistit a ujasnit, kdo je zodpovědný za software z hlediska jeho částí. Problémy spojené s softwarem mohou být různého typu. Některé se týkají pouze sofwaru jako takového, a v tom případě je řeší správce sofwaru nebo pověřený pracovník. Většin aproblémů je však spojená s procesy a činnostmi, ke kterým je software využívám. V tom případě je obvykle řeší praconíci konkrétních oddělení knihovny nebo jejich vedoucí.  +===== - Odpovědnost za provoz ===== 
-Z hlediska bezproblémového provozu je proto nutné jednoznačně stanovit, kdo je za co zodpovědný jasně definovat postupy pro konkrétní okruhy problémů. Pracovníci by měli vědět, kdo je za jakou část provozu softwaru zodpovědný - kdo software spravuje, kdo a jakým způsobem je poskytována podpora, na koho, kdy a jakým způsobem (např. telefonicky, písemně, pomocí helpdesku poskytovatele) se mají obrátit v konkrétních případech (např. když nefunguje software nebo nějaká jeho část, když potřebují změnit nastavení sofware nebo zavedené  zavedené pracovní postupy) +Pro fungování softwaru je důležité zajistit a ujasnit, kdo je zodpovědný za software z hlediska jeho částí. Problémy spojené s softwarem mohou být různého typu. Některé se týkají pouze softwaru jako takového. V tom případě je řeší správce softwaru nebo pověřený pracovník. Většina problémů je však spojena s procesy a činnostmi, ke kterým se software využívá. V tom případě je obvykle řeší pracovníci konkrétních oddělení knihovny nebo jejich vedoucí. 
- +Z hlediska bezproblémového provozu je proto nutné jednoznačně stanovit odpovědnosti a postupy pro konkrétní okruhy problémů. Pracovníci by měli vědět, kdo je zodpovědný za jakou část provozu softwaru – kdo software spravuje, kdo a jakým způsobem je poskytována podpora, na koho, kdy a jakým způsobem (např. telefonicky, písemně, pomocí helpdesku poskytovatele) se mají obrátit v konkrétních případech (např. když nefunguje software nebo nějaká jeho část, když potřebují změnit nastavení softwaru nebo zavedené pracovní postupy). 
 ===== - Zálohování a obnova dat ===== ===== - Zálohování a obnova dat =====
-V závislosti ne typu sofwaru a způsobu jeho provozu zálohy zajišťuje buď dodavatel/provozovatel ((Nezapomeňte zahrnout zálohování do smlouvy o podpoře sofwaru)) softwaru nebo samotná knihovna. Zálohování probíhá automaticky různými způsoby na několika úrovních a v různých intervalech, které zavisejí na potřebách knihovny. v pravidelných intervalech, které závisí na potřebách dané knihovny. Optimální variantou je možnost tzv. zrdcalové zálohy, kdy se na dalším úložišti neustále ukládají informace o změnách v  databázi a díky tomu je možné v případě potřeby mít poměrně rychle k dispozici aktuální verzi dat. Tento typ zálohy je pak doplňován zálohou celého systému (operační a souborový systém a jejich nastavení apod.). Pokud z nějakého důvodu není možné využít zrcadlovou zálohu, je vhodné zálohovat stav databáze alespoň dvakrát až třikrát dennně, aby v případě, že dojde ke ztrátě dat, byla tato ztráta co nejmenší. Kromě toho je vhodné alespoň jednou týdně provést zálohu celého systému (tj. dat, která nejsou součástí databáze, jako např. různé konfigurační soubory apod.+V závislosti na typu softwaru a způsobu jeho provozu zálohy zajišťuje buď dodavatel/provozovatel((Nezapomeňte zálohování zahrnout do smlouvy o podpoře softwaru.)) softwarunebo samotná knihovna. Zálohování probíhá automaticky různými způsoby na několika úrovních a v různých intervalech, které závisejí na potřebách knihovny. Optimální variantou je možnost tzv. zrcadlové zálohy, kdy se na dalším úložišti neustále ukládají informace o změnách v databázi a díky tomu je možné v případě potřeby mít poměrně rychle k dispozici aktuální verzi dat. Tento typ zálohy je pak doplňován zálohou celého systému (operační a souborový systém a jejich nastavení apod.). Pokud z nějakého důvodu není možné využít zrcadlovou zálohu, je vhodné zálohovat stav databáze alespoň dvakrát až třikrát denně, aby v případě, že dojde ke ztrátě dat, byla tato ztráta co nejmenší. Kromě toho je vhodné alespoň jednou týdně provést zálohu celého systému (tj. dat, která nejsou součástí databáze, jako např. různé konfigurační soubory).
  
 <WRAP center round tip> <WRAP center round tip>
-Zálohování je možné provádět např. v poledne a večer a poté v brzkých ranních hodinách. Polední a večerní zálohy reflektují stav dat v knihovním softwaru po dopoledním a odpoledním provozu knihovny. Ranní záloha reflektuje stav dat po zpracování pravidelných úloh, které jsou obvykle spouštěny v nočních hodinách. Jde například o generování zpozdného, odeslání e-mailových oznámení, propojování a aktualizace autorit, pravidelné čištění a anonymizace datgenerování pravidelných statistických výstupů apod. , které josu obvykle spouštěny během noci). +Zálohování je možné provádět např. v poledne a večer a poté v brzkých ranních hodinách. Polední a večerní zálohy reflektují stav dat v knihovním softwaru po dopoledním a odpoledním provozu knihovny. Ranní záloha reflektuje stav dat po zpracování pravidelných úloh, které jsou obvykle spouštěny v nočních hodinách. Jde napřo generování zpozdného, odeslání e-mailových oznámení, propojování a aktualizaci autorit, pravidelné čištění a anonymizaci dat nebo generování pravidelných statistických výstupů).
  
 </WRAP> </WRAP>
  
-Dříve byly pro zálohy využívány nejrůznější nosiče, dnes je běžné zálohovat na jiném počítači nebo v cloudu.  +Dříve byly pro zálohy využívány nejrůznější nosiče, dnes je běžné zálohovat na jiném počítači nebo v cloudu. 
-Zálohy by v každém případě měly být umístěny na jiném místě (nebo více místech), než je fyzický server obsahující data knihovny. +Zálohy by v každém případě měly být umístěny na jiném místě (nebo více místech), než je fyzický server obsahující data knihovny.
  
-Součástí strategie zálohování musí být také plán pro hlášení pádů a výpadků a pro obnovení dattak, aby obnova proběhla co nejrychleji a aby ztráty dat byly  minimální. +Součástí strategie zálohování musí být také plán pro hlášení pádů a výpadků a pro obnovení dat tak, aby obnova proběhla co nejrychleji a ztráty dat byly minimální.
  
 ===== - Krizový plán ===== ===== - Krizový plán =====
-ůběhu provozu knihovny může dojít k různým typům krizových situací. Může jít například. o selhání zařízení nebo počítače u výpůjčního pultu, selhání zařízení nebo počítačů určených pro čtenáře, výpadek internetu, výpadek elektrického proudu, výpadky serveru s knihovním sofwarem, ztrátě dat knihovního softwaru či jiných dat aj. Může jít také o různé druhy útokůúniků osobních dat((Při úniku osobních dat by knihovna měla jednat v souladu s nařízením GDPR)) apod. Do krizového plánování však patří nejen postupy pří výpadku sítě, strategie zálohování a obnovy systému po haváriizajištění bezpečnosti sítě a serverů proti útokům a zneužití,  , postupy při výpadku síťe, ale také zajištění dostupnosti dát v případě zániku provozovatele nebo jeho slouceni s jinou společností apod.+průběhu provozu knihovny může dojít k různým typům krizových situací. Může jít např. o selhání zařízení nebo počítače u výpůjčního pultu, selhání zařízení nebo počítačů určených pro čtenáře, výpadek internetu, výpadek elektrického proudu, výpadky serveru s knihovním softwarem, ztrátě dat knihovního softwaru či jiných dat aj. Může jít také o různé druhy útoků nebo úniků osobních dat((Při úniku osobních dat by knihovna měla jednat v souladu s nařízením GDPR.)). Do krizového plánování však patří nejen postupy přvýpadku sítě, strategie zálohování a obnovy systému po havárii či zajištění bezpečnosti sítě a serverů proti útokům a zneužití, ale také zajištění dostupnosti dat v případě zániku provozovatele nebo jeho sloučení s jinou společností.
  
-Aby v krizových  situacích nebylo nutné příliš imporovizovat za pochodu, je  vhodné se na ně připravit a proškolit personál, aby  věděl, jak v konkrétních situacích postupovat. Mimo jiné je  užitečné stanovit, komu jaké typy problémů hlásit a(nebo) jaké kroky podnikout. Důležité je také stanovit "krizové priority.  I když se krizové postupy budou nejspíše v různých knihovnách lišit (podle typu a velikosti knihovny, způsobu provozu sofwaru aj.), větší prioritunež infrastruktura pro účetnictví, akvizici nebo katalogizaci bude mít pravděpodobně  infrastruktura nutná k poskytování služeb uživatelům (severy zajišťující internetové připojení a knihovní služby, počítače u výpůjčního pultu apod.). +Aby v krizových situacích nebylo nutné příliš improvizovat za pochodu, je vhodné se na ně připravit pracovníky knihovny a proškolit je, aby věděli, jak mají v konkrétních situacích postupovat. Mj. je užitečné stanovit, komu jaké typy problémů hlásit a/nebo které kroky podniknout. Důležité je také stanovit krizové priority. I když se krizové postupy budou nejspíše v různých knihovnách lišit (podle typu a velikosti knihovny, způsobu provozu softwaru aj.), větší prioritu než infrastruktura pro účetnictví, akvizici nebo katalogizaci bude mít pravděpodobně infrastruktura nutná k poskytování služeb uživatelům (severy zajišťující internetové připojení a knihovní služby, počítače u výpůjčního pultu apod.).
  
 <WRAP center round tip> <WRAP center round tip>
-Je dobré, aby knihovna vytipovala možné problémy (podle typu sofwaru a jeho provozu) a stanovila postupy nebo náhradní řešení provozu.  +Je užitečné, aby knihovna vytipovala možné problémy (podle typu softwaru a jeho provozu) a stanovila postupy nebo náhradní řešení provozu. 
-  * Pro případ selhání počítače u výpůjčního pultu je možné mít připravený záložní počítač nebo notebook.  +  * Pro případ selhání počítače u výpůjčního pultu je možné mít připraven záložní počítač nebo notebook. 
-  * V případech, kdy je provoz knihovny omezen kvůli výpadku internetového připojení, je možné využít funkci offline půjčování, které nabizejí některé knihovní softwary((Při offline půjčování jsou transakce čtenářů zapisovány na základě čárových kódů nebo čipů čtenářů a na základě čárových kódů nebo čipů do lokálního souboru a po obnovení připojení jsou nahrány do systému.)).  +  * V případech, kdy je provoz knihovny omezen kvůli výpadku internetového připojení, je možné využít funkci offline půjčování, které nabízejí některé knihovní softwary((Při offline půjčování jsou transakce čtenářů zapisovány na základě čárových kódů nebo čipů čtenářů do lokálního souboru a po obnovení připojení jsou nahrány do systému.)). 
-  * U sofwarů, které mají webové rozhraní služebního klienta je také možné při výpadcích internetového připojení nebo elektrického proudu (pokud nebyl přerušen provoz serveru nebo cloudová služba) využit  využít mobilní telefon nebo tablet pomocí datového ipojení.+  * U softwarů, které mají webové rozhraní služebního klientaje při výpadcích internetového připojení nebo elektrického proudu (pokud nebyl přerušen provoz serveru nebo cloudová služba) možné využít mobilní telefon nebo tablet s datovým ipojením.
 </WRAP> </WRAP>
-  
  
-===== - Údržba systému ===== 
-Pro bezpečný provoz softwaru je nutné zajistit neustálou aktualizaci nejen knihovního softwaru samotného, ale také podpůrné infrsstruktury (včetně serverů a jejich operačního systému, databázového softwaru,  sostwaru pro síťovou infrastrukturu). V případě softwaru poskytovaného formou služby, je aktualizace obvykle zajištěna prostřednictvím dodavatele/provozovatele sofwaru. I tak je ale nutné vytvořit plán pro pravidelné odstávky pro údržbu systému (nebo jej dohodnout s dodavatelem/provozovatelem softwaru). 
-Výhodou je, když jsou termíny pro údržbu a případné odstávky známy s dostatečným předstihem (pokud jde o pravidelnou údržbu, alespoň rok dopředu).  
  
-Vhodné je také stanovit pravidelný termín upgradu sofwaru, tak, aby práce související s upgradem (zejména testování nových funkcí) měly co nejmenší vliv na běžný provoz((Forma přechodu na vyšší verzi a případně míra, jak tento přechod ovlivnní provoz knihovny  závisí na způsobu provozu sofwaru, na typu provozovaného katalogu, na konkrétním dodavateli/poskytovateli sofwaru apod.)). Cyklus zveřejňování nových verzí se u jednotlivých sofwaru může lišit, obvyklé je např. vydání nové verze (s novými funkcemi a změnami) dvakrát ročně a mezitím vycházejí "podverze" s opravami bezpečnostních či jiných chyb bez větší změny funkcí((Takto to funguje např. u sofwarů Koha nebo Evergreenněkteré softwary, které jsou poskytovány pouze formou služby však mohou být upgradovány průběžně, např. jednou týdně)). Interval přechodu knihovny na vyšší verzi sofwaru závisí jednak na způsobu a cyklu zveřejňování nových verzí sofwaru a délce podpory jednotlivých verzí sofwaru, jednak na  potřebách knihovny. Přechod na vyšší verze může probíhat např. jednou za půl roku nebo jednou ročně. Doporučuje se provádět přechod na vyšší verzi sofwaru alespoň jednou ročně a v mezidobí použitou verzi softwaru průběžně aktualizovat.+===== - Údržba ===== 
 +Pro bezpečný provoz softwaru je nutné zajistit neustálou aktualizaci nejen knihovního softwaru samotného, ale také podpůrné infrastruktury (včetně serverů a jejich operačního systému, databázového softwaru, softwaru pro síťovou infrastrukturu). V případě softwaru poskytovaného formou služby je aktualizace obvykle zajištěna prostřednictvím dodavatele/provozovatele softwaru. I v tomto případě je ale nutné vytvořit plán pro pravidelné odstávky pro údržbu systému (nebo jej dohodnout s dodavatelem/provozovatelem softwaru). 
 +Je výhodné znát termíny pro údržbu a případné odstávky s dostatečným předstihem (pokud jde o pravidelnou údržbu, pak alespoň rok dopředu). 
 + 
 +Vhodné je také stanovit pravidelný termín přechodu na novou verzi softwaru tak, aby související práce (zejména testování nových funkcí) měly co nejmenší vliv na běžný provoz((Forma přechodu na vyšší verzi, popřmíra, do jaké tento přechod ovlivní provoz knihovnyzávisí na způsobu provozu softwaru, na typu provozovaného katalogu, na konkrétním dodavateli/poskytovateli softwaru apod.)). Cyklus zveřejňování nových verzí se u jednotlivých softwaru může lišit, obvyklé je např. vydání nové verze (s novými funkcemi a změnami) dvakrát ročně a mezitím vycházejí "podverze" s opravami bezpečnostních či jiných chyb bez větší změny funkcí((Takto to funguje např. u softwarů Koha nebo Evergreenněkteré softwary, které jsou poskytovány pouze formou službyvšak mohou být aktualizovány průběžně, např. jednou týdně.)). Interval přechodu knihovny na vyšší verzi softwaru závisí jednak na způsobu a cyklu zveřejňování nových verzí softwaru a délce podpory jednotlivých verzí softwaru, jednak na potřebách knihovny. Přechod na vyšší verze může probíhat např. jednou za půl roku nebo jednou ročně. Doporučuje se provádět přechod na vyšší verzi softwaru alespoň jednou ročně a v mezidobí použitou verzi softwaru průběžně aktualizovat. 
  
  
 +===== - Financování provozu =====
  
-===== - Financování provou sofwaru =====+Financování provozu se v jednotlivých položkách liší, v závislosti na způsobu provozu softwaru a typu katalogu. Je nutné počítat zejména s náklady na: 
 +  * vlastní provoz systému a jeho údržbu (pravidelné paušální platby nebo platby související s vlastním zajištěním provozu systému, včetně osobních nákladů nebo energií); 
 +  * řešení problémů (hlášení a opravy chyb, řešení krizových situací, požadavky na nová nastavení nebo funkcionalitu); 
 +  * obnova hardwaru a infrastruktury (výhodou je, pokud má knihovna zpracován [[aks:strategicky_technologicky_plan|strategický technologický plán]]; 
 +  * přechod na vyšší verzi softwaru (pořízení nových verzí a licencí; jde-li o svobodný software, jde o osobní náklady nebo náklady za služby související s přechodem na vyšší verzi).
  
-Financování provozu se v jednotlivých položkách liší, v závislosti na způsobu provozu sofwaru a typu katalogu. i plánování provozu je nutné počítat zejména s těmito náklady: +===== - Plánování rozvoje ===== 
-  * Provoz systému náklady na údržbu (pravidelné paušání platby nebo platby související s vlastním zajištěním provozu systému, včetně osobních nákladů nebo energií) +echod na nový software by neměl být konečnou aktivitou. Naopak knihovna by průběžně měla sledovat nové trendy, možnosti kooperativní projekty a snažit se je průběžně aplikovat ve svém provozu. V pravidelných časových intervalech by knihovna také měla zhodnotitzda stávající software vyhovuje jejím potřebám a je v souladu se strategií knihovny, a ípadě potřeby rozšířit funkcionalitu nebo kapacitu systému, případně zvážit změnu softwaru.
-  * Náklady na řešení problémů (hlášení a opravy chyb, řešení krizových situací, požadavky na nová nastavení nebo funkcionalitu) +
-  * Obnova hardwaru infrastruktury (výhodou je, pokud má knihovna zpracovaný [[aks:strategicky_technologicky_plan|strategický techonologický plán knihovny]]. +
-  * Náklady na upgrade knihovního sofwaru (pořízení nových verzí licencí, nejde-li o svobodný sofware, osobní náklady nebo náklady za služby související s echodem na vyšší verzi)+
  
-===== Plánování rozvoje systému ===== +<-zahajeni_provozu|26Zahájení provozu^obsah|Obsah^zaverecna_doporuceni|28Závěrečná doporučení->
-Přechod na nový sofware by neměl být konečnou aktivitouNaopak knihovna by průběžně měla sledovat nové trendy, možnosti a kooperativní projekty a snažit se je průběžně aplikovat ve svém provozu. V pravidelných časových intervalech by knihovna také měla zhodnotit, zda stávající software vyhovuje jejím potřebám a je v souladu se strategií knihovny, a v případě potřeby rozšířit funkcionalitu nebo kapacitu systému, případně zvážit změnu sofwaru. +
  
aks/rutinni_provoz.txt · Poslední úprava: 2019/10/06 08:31 autor: linda