Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- aks:predmluva [2019/09/19 22:04] – eva
+++ aks:predmluva [2019/09/19 22:13] (aktuální) – odstraněno eva
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-====== Úvod ======
-Problematika změny knihovního softwaru je v současné době pro mnoho knihoven velmi aktuální. Mění se nejen informační a komunikační technologie a jejich dostupnost, ale také se objevují nové softwary, včetně svobodných softwarů nebo se  mění  způsoby jejich provozu. Dochází také ke změnám poskytovaných služeb, možností i situace knihoven.
-Pro změnu  knihovního softwaru proto může existovat mnoho důvodů((Viz též BILAL, Dania. //Library automation: core concepts and practical systems analysis//. 3rd ed. Santa Barbara (CA, USA): Libraries Unlimited, c2014. xxix, 279 s. ISBN 978-1-59158-922-8.)). Mezi ně patří např.:
-  * ukončení podpory stávajícího softwaru;
-  * nespokojenost s podporou ze strany dodavatele/provozovatele softwaru;
-  * nevyhovující cena vzhledem k možnostem softwaru (s ohledem na návratnost investic, tj. ROI);
-  * nedostatečnost stávajícího softwaru z hlediska výkonnosti a robustnosti;
-  * nevyhovující rozhraní, které neodpovídá novým trendům na uživatelskou přívětivost a použitelnost, neumožňuje přizpůsobení, nenabízí vyhovující služby apod.;
-  * připojení katalogu knihovny do regionálního katalogu nebo jiné formy společného katalogu.
-Ať už je důvodů změny jakýkoliv, jde vždy o velmi důležité rozhodnutí. Přes rozvoj nových služeb a nových technologií i dnes knihovní software stále zůstává do značné míry v centru poskytování služeb uživatelům knihoven a tak jeho výběr hraje významnou roli při naplňování  poslání knihovny. Téměř všechny důvody ke změně knihovního softwaru (s výjimkou ukončení podpory stávajícího softwaru) přitom alespoň částečně souvisí s knihovními procesy a službami. To znamená, že změna knihovního softwaru není pro knihovnu jednoduchá a obvykle představuje složitý proces nejen pro vedení knihovny, ale také pro veškerý další personál, zejména pro personál ve službách.  Zároveň však tato změna může (a má) být pro knihovnu příležitostí k přehodnocení stávajících postupů a ke změnám vedoucím ke zlepšení a rozšíření služeb knihovny jejím uživatelům.
-Knihovny, které využívají knihovní software, kterému v dohledné době končí podpora, nebo knihovny, které se rozhodly pro změnu knihovního softwaru z jiných důvodů, potřebují pro své rozhodování dostatek informací. Přitom v českém prostředí aktuálně není dostupná literatura, která by se  problematice knihovních softwarů a jejich výběru či implementaci uceleným způsobem věnovala. Texty, které vznikly před více než deseti či patnácti lety, jsou v současné době zastaralé a neodrážejí aktuální situaci a vývoj, přestože v době svého vzniku byly velmi kvalitní.
-Příručka, kterou nyní čtete, se snaží právě na tento deficit reagovat. Shromažďuje na jednom místě informace, které pro knihovny mohou být pomocí při výběru a plánování změny knihovního softwaru. Snaží se tyto informace nejen přinášet ve vzájemných souvislostech, ale také je propojovat s potřebami knihoven s ohledem na jejich provoz a pracovní postupy. Texty, které v příručce najdete, vychází nejen z dostupných českých, případně zahraničních zdrojů, ale také z vlastních zkušeností autorek s implementací knihovních softwarů v několika českých knihovnách nebo z výuky v rekvalifikačních kurzech v Národní knihovně ČR či na Ústavu informačních studií a knihovnictví. Odráží se zde také sdílení zkušeností se zahraničními knihovnami ((zejména knihovnami v USA a Kanadě)) v rámci komunity uživatelů svobodného knihovního softwaru Evergreen.
-Aby v budoucnu bylo bez problémů možné jednotlivá témata či kapitoly aktualizovat na základě měnící se situace, byla pro příručku byla zvolena forma webové stránky, která zajistí snadnou aktualizaci zastaralých informací.
-Pro správný výběr knihovního softwaru je důležité nejen to, jaké funkce jsou v daném softwaru k dispozici, ale také jakým způsobem probíhá práce s těmito funkcemi a zda koresponduje s pracovními procesy, potřebami a možnostmi dané knihovny, o jaký typ softwaru jde a jaké způsoby provozu daný software umožňuje, případně jaká podpora je pro pro daný software k dispozici. Situace a potřeby každé jednotlivé knihoven  jsou ovšem v mnoha ohledech rozdílné, a to často i tam, kde jde o knihovny podobného typu nebo velikosti. Proto cílem příručky není popsat nebo doporučit konkrétní knihovní softwary, srovnávat funkce jednotlivých softwarů nebo navrhnout způsob provozu softwaru. **Cílem je předložit pracovníkům knihoven informace a náměty potřebné k rozhodování o tom, jaký knihovní software a způsob jeho provozu je pro jejich knihovnu vhodný a pomoci jim naplánovat potřebné kroky směřující ke hladkému průběhu změny softwaru.** Možná by se dalo říci, že příručka nemá přinášet konkrétní odpovědi, ale má knihovníkům pomoci klást si správné otázky, které jim pomohou se správně rozhodnout.
-Nejen potřeby jednotlivých knihoven, ale i znalosti personálu potřebné ke kompetentnímu rozhodování o změně knihovního softwaru se  velmi liší. Ze zkušenosti víme, že zavádění nebo změnu knihovního softwaru musí v některých knihovnách řešit pracovníci, kteří nezbytné znalosti mají jen ve velmi omezené míře. Jde přitom o knihovny různých typů a velikostí, některé z těchto knihoven prozatím dokonce žádný knihovní software nepoužívaly. Proto byla příručka koncipována tak, aby byla co nejvíce univerzální, bez ohledu na typ či velikost knihovny a aby informace, které obsahuje, byly pokud možno srozumitelné i pro ty, kdo s knihovními softwary mají velmi malé nebo žádné zkušenosti.  Tato univerzalita ovšem může představovati i určitou nevýhodu: Může například znamenat, že někteří čtenáři najdou v příručce to, co považují za zcela samozřejmé nebo to, co je pro zájem jejich knihovny pouze okrajové. Jiná témata - velmi úzce zaměřená nebo specifická pouze pro určité typy knihoven - naopak mohou být zmíněna pouze velmi stručně, neboť na poměrně omezeném prostoru nebylo  možné postihnout vše v plné šíři. V některých případech proto uvádíme odkazy na další informace, ať už jde o dostupné domácí zdroje nebo zdroje zahraniční.
-===== Jak s příručkou pracovat =====
-Příručka je rozdělena do dvou částí:
-V první části je problematika změny knihovního softwaru uchopena jako projekt. Jsou zde popsány obecné aspekty tohoto projektu a jeho jednotlivé kroky, zahrnující definování potřeb knihovny, proces výběru softwaru, přípravu knihovny a jejích dat na migraci a uzavření smlouvy s dodavatelem či provozovatelem softwaru. Dále jsou zde přiblíženy jednotlivé fáze samotné změny softwaru až po jeho zprovoznění a období, které následuje těsně po změně softwaru.
-Druhá část příručky tvoří přílohy. Jde o informace, které se změnou knihovního softwaru úzce souvisí a mohou při výběru softwaru hrát důležitou roli, případně také doplňují informace k některým tématům uvedeným v první části ((Některé z těchto informací  mohou být relevantní pouze pro určité knihovny nebo typy knihoven)). Najdete zde také užitečné odkazy a slovníček nejdůležitějších použitých termínů.
-Elektronická forma příručky s hypertextovými odkazy umožňuje nejen postupné čtení jednotlivých kapitol podle posloupnosti jejich číslování. Lze také začít kapitolou [[aks:plan_projektu|Plánování projektu přechodu na nový knihovní software]], která téma změny knihovního softwaru zpracovává jako celek a obsahuje stručný přehled všech nezbytných kroků s odkazy na související kapitoly příručky. Ti čtenáři, které zajímají pouze určitá témata, mohou číst pouze jednotlivé kapitoly podle svého aktuálního zájmu. Aby při tomto způsobu procházení nepřišli o důležité informace, jsou jednotlivé kapitoly propojeny hypertextovými odkazy, díky kterým je možné přejít k souvisejícím tématům nebo externím zdrojům. V některých kapitolách, tam, kde by odskok na jinou stránku rušil plynulost čtení, jsou ve stručnosti zopakovány také informace uvedené v jiných kapitolách.
-Pro snadnější orientaci v příručce je přehled všech kapitol k dispozici na levé boční liště každé stránky((Na mobilních zařízeních jde o lištu nazvanou "Postranní lišta".)). Na horní liště se také zobrazuje historie procházených kapitol((Historie se smaže při zavření webového prohlížeče.)). K rychlému získání přehledu o obsahu kapitoly pomůže hierarchický přehled nadpisů na stránce s možností odskoku na konkrétní podkapitolu. Tento přehled je umístěn v pravé horní části stránky (vedle nadpisu). U delších kapitol se lze rychle vrátit na začátek stránky pomocí ikony šipky **↑** umístěné  na pravé boční liště.
-**Jednotlivé stránky, vybrané kapitoly nebo celou příručku si můžete rovněž vytisknout či uložit ve vybraném formátu** (viz [[aks:tisk_prirucky|návod]]). K dispozici jsou výstupy v textovém formátu, ve formátu PDF a formátu ODT. K exportu jednotlivých kapitol nebo k jejich vytištění slouží ikony tlačítek pro export nebo přidání do vlastní knihy. Tato tlačítka najdete na pravé boční liště.
-===== O autorkách =====
-**Mgr. Eva Cerniňáková** pracuje jako vedoucí [[https://knihovna.jabok.cz/cs|Knihovny Jabok]], kde působí zároveň jako systémová knihovnice a koordinátorka [[https://spok.jabok.cuni.cz|společného katalogu SPOK]]. Problematice knihovních softwarů se věnuje také jako doktorandka a externí vyučující na Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty UK v Praze. Podílela se na implementaci otevřeného knihovního softwaru Evergreen v Knihovně Jabok a v dalších knihovnách, dlouhodobě spolupracuje na českém překladu Evergreenu a od roku 2016 působí i jako mezinárodní koordinátorka překladů tohoto softwaru. Zabývá se také problematikou služeb knihoven osobám se specifickými potřebami a přístupností informací a webových stránek.
-**PhDr. Linda Jansová, Ph.D.**, pracuje v Knihovnickém institutu [[https://www.nkp.cz/|Národní knihovny ČR]]. Od roku 2017 je šéfredaktorku [[https://bulletinskip.skipcr.cz/|Bulletinu SKIP]]. Již více než deset let je aktivní členkou české komunity kolem knihovního softwaru Evergreen a podílí se na jeho zavádění do českých knihoven (od roku 2017 především prostřednictvím spolku Osvobozená knihovna). Je členkou redakční rady České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV). Vystudovala informační vědu na Univerzitě Karlově.
-<WRAP center round box>
-===== Poděkování =====
-**Děkujeme PhDr. Anně Stöcklové** nejen za její čas a cenné rady, které nám poskytla při přípravě příručky, ale také za její pedagogické působení na nás v době našeho studia na ÚISK FF UK, které – jak je vidět – nezůstalo bez odezvy.
-Eva Cerniňáková a Linda Jansová
-</WRAP>

Připravujeme změnu knihovního softwaru

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku