Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky byl poprvé vydán v roce 2005.
Jeho cílem je stanovení podmínek pro kvalitní poskytování služeb knihoven. V průběhu let byl několikrát novelizován, v roce 2023 vyšlo již 5., aktualizované vydání 1).
Standard pro dobrou knihovnu v průběhu let reflektuje změny v nabídce a poskytování služeb knihovny. Úzce souvisí především s hodnocením výkonů a kvality činnosti knihoven.
Obr. 29 – Standard pro dobrou knihovnu
Metodický pokyn stanovuje základní kvantitativní a kvalitativní podmínky pro poskytování knihovnických služeb pro knihovny zřizované a/nebo provozované obcemi a kraji na území České republiky, zapsané v evidenci knihoven Ministerstva kultury ČR.
Vychází z obecných principů Manifestu IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách z roku 2022 2) a související směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven z roku 2012 3).
Materiál se zabývá mnoha okruhy činnosti a podmínek pro poskytování knihovnických služeb. Jeho součástí je vyhodnocování plnění standardu VKIS. To vychází ze statistického šetření, které je prováděno na základě výkazu Kult (MK) 12-01 a doplňováno je dílčí analýzou či průzkumem.
Pomocí statistických dat je možno hodnotit tyto ukazatele standardu:
Standard VKIS vyhodnocuje:
PŘÍKLAD DOBRÉ PRAXE
Pravidelná hodnocení standardu VKIS zveřejňuje na svém webu např. Krajská knihovna F. Bartoše ve Zlíně, a to od roku 2010 4), či Knihovna Ústeckého kraje 5).
Nástroj pro vyhodnocování standardu VKIS
Každá veřejná knihovna si může sama provést hodnocení podle doporučených parametrů nastavených standardem VKIS. V zásadě jde o to, porovnat své hodnoty ze statistického výkazu s doporučenými hodnotami ve standardu.
Standard rozděluje knihovny podle počtu obyvatel obce a v každé velikostní kategorii stanoví doporučené hodnoty pro „dobrou knihovnu“. Z tohoto hlediska se knihovna dozví, které standardy splňuje a které nesplňuje.
Pokud zjistí, že standard nesplňuje, mělo by to být podnětem ke zlepšování a hledání nástrojů a cest pro další rozvoj.
INFO
V roce 2024 NIPOS ve spolupráci s NK ČR vytvořil speciální nástroj pro vyhodnocování standardu VKIS. Základem je databáze statistických údajů všech veřejných knihoven, a to za období od roku 2012 do současnosti, kterou lze analyzovat pomocí čtyř základních kritérií a jejich kombinací.
Roky shromážděných dat: od roku 2012 do současnosti, územní členění:
počet obyvatel (obsluhovaná populace) dle členění standardu VKIS:
typy knihoven:
Jednotlivá kritéria je možné mezi sebou kombinovat.
Vstup do systému
Pro vstup do systému využijeme vstupní stránku do projektu Benchmarking knihoven 6).
Další postup:
Obr. 31 – Vstupní stránka do projektu Benchmarking knihoven a do vyhodnocování standardu VKIS
Obr. 32 – Základní popis anonymní databáze pro hodnocení standardu VKIS
Pokud zvolíme jako hlavní kritérium počet obyvatel, zobrazí se nám tabulka, kde v horním řádku jsou knihovny rozděleny podle počtu obyvatel.V levé svislé části jsou potom jednotlivé indikátory standardu VKIS.
Podívejme se např. na řádek Bezbariérový přístup:
INFO
Nejlepší dostupnost mají knihovny působící v obcích o velikosti 20 001 až 40 000 obyvatel – standard splňuje 82,1 % knihoven. Naopak nejhorší dostupnost je v obcích do 500 obyvatel – zde standard splňuje pouze 24,6 % knihoven.
Stejným způsobem můžeme hodnotit Nabídku veřejné wi-fi, Počet provozních hodin pro veřejnost apod.
Zvolená kritéria můžeme libovolně kombinovat, tj. můžeme si postupně vybrat pro hodnocení knihovny v jednotlivých krajích a zde hodnotit zvlášť pověřené knihovny, profesionální knihovny a neprofesionální knihovny.
Obr. 33 – Příklad zadání analýzy standardu VKIS v kategoriích knihoven podle počtu obyvatel
Pokud stiskneme tlačítko Podle krajů, v tabulce se zobrazí počty knihoven v jednotlivých krajích. Dále volíme základní knihovna s profesionálními pracovníky, nerozlišujeme počet obyvatel a hodnotíme data za rok 2023.
Pokud se opět podíváme na Bezbariérový přístup, vidíme, že v Praze je 90,5 % knihoven bezbariérových, zatímco Plzeňský kraj má pouze 41,3 % profesionálních knihoven bez bariér.