Zákon o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací (plným názvem Zákon č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a o změně zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů) vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru. Cílem zákona o přístupnosti je zajistit, aby osoby se specifickými potřebami (např. osoby s postižením) mohly i přes své znevýhodnění bez problémů používat webové stránky nebo mobilní aplikace, v některých případech pomocí asistivních technologií nebo specializovaných programů.
V této metodice najdete pouze stručné seznámení se zákonem o přístupnosti.
Doporučujeme, abyste věnovali pozornost samotnému zákonu a informacím v sekci Přístupnost internetových stránek a mobilních aplikací na stránkách Digitální a informační agentury. V sekci najdete jak odkazy na plné znění zákona a na související legislativní dokumenty, tak metodické doporučení k aplikaci zákona i další užitečné informace.
I když někomu může připadat, že jde v naší legislativě o zcela novou záležitost, není to poprvé, kdy je řešena problematika přístupnosti. Zákon č. 99/2019 Sb. totiž navazuje na zákon č. 365/2000 o informačních systémech veřejné správy. Za téměř dvacet let od vzniku tohoto zákona došlo k výraznému rozvoji informačních a komunikačních technologií, k masivnímu rozšíření mobilních zařízení, k posunu v oblasti asistivních technologií a tím také ke změně postupů a metodik, které se používají pro zajištění přístupnosti informací pro osoby se specifickými potřebami. Zákon o přístupnosti na tyto změny reaguje zejména tím, že vychází z aktuálně používané metodiky WCAG 2.11) a řeší nejen webové stránky, ale také čím dál rozšířenější mobilní aplikace.
Zákon definuje tzv. povinné subjekty, na které se zákon vztahuje, stanovuje časovou osu pro uplatnění pravidel přístupnosti na webové stránky a mobilní aplikace a připouští možnost tzv. nepřiměřené zátěže, na jejímž základě jsou možné určité výjimky z požadavků na přístupnost.
Co tedy webové stránky a mobilní aplikace musí splňovat?
Stručně by se dalo říci, že stránky musí splňovat požadavky na přístupnost podle metodiky WCAG 2.1 a musí obsahovat prohlášení o přístupnosti.
Úplné informace o požadavcích na přístupnost jsou uvedeny v § 4, 5 a 6 zákona č. 99/2019 Sb. Dále jsou požadavky na přístupnost definovány v metodickém pokynu, který vydala Digitální a informační agentura.
Požadavek na přístupnost se nevztahuje na některé typy obsahu, které z podstaty věci není možné zpřístupnit nebo by jejich zpřístupnění bylo neúměrně náročné:
Jak je zřejmé, část výjimek se týká také knihoven. Kromě médií vysílaných v reálném čase, obsahu převzatého z jiných zdrojů a výjimečně archiválií jde zejména o výjimku přístupnosti položek kulturního dědictví. Ze zákona však zároveň také nepřímo vyplývá, že tam, kde je k dispozici technické zařízení, by se mělo usilovat o zpřístupnění položek kulturního dědictví v textové podobě tak, aby bylo přístupné také uživatelům s postižením.
Úplné informace o obsahu, na který se požadavky na přístupnost nevztahují, najdete v § 1.
Ačkoliv zákon vstoupil v platnost v dubnu 2019, pro uplatnění jeho požadavků byla stanovena časová osa, která obsahuje tři důležité termíny:
Úplné informace o časové ose uplatnění pravidel přístupnosti najdete v § 13.
Zákon o přístupnosti stanovuje povinné subjekty, které mají povinnost zajistit přístupnost webových stránek a mobilních aplikací. Ve zkratce jde o tyto subjekty (podrobnosti najdete přímo v zákoně):
Z výše uvedeného seznamu vyplývá, že to, zda má organizace povinnost splnit požadavky zákona o přístupnosti, často závisí na zřizovateli a/nebo na účelu jejího vzniku. To se vztahuje také na knihovny. Z hlediska zákona jsou povinným subjektem zejména:
V některých případech (ať už jde o knihovny nebo jiné instituce) nemusí být zcela jednoznačné, zda je daná instituce z hlediska zákona o přístupnosti povinným subjektem. V takových případech záleží na právním výkladu. Tento výklad se však může v průběhu času měnit3). V případě pochybností je proto vhodné spíše požadavky zákona splnit.
Úplné informace o povinných subjektech najdete v § 3.
Veřejné knihovny mají na základě knihovního zákona povinnost zajistit rovný přístup k informacím všem bez rozdílu a je skvělé, že většina knihoven a knihovníků pokládá dostupnost služeb co nejširší skupině uživatelů za své poslání, a to bez ohledu na zákonnou povinnost. Z hlediska přístupu k informacím je přitom přístupnost internetových stránek a mobilních aplikací naprosto zásadní podmínkou. Proto všem knihovnám důrazně doporučujeme, aby zajistily přístupnost svých webových stránek a mobilních aplikací i v případě, že z hlediska zákona o přístupnosti povinným subjektem nejsou.
Přístupnost webových stránek v souladu se zákonem o přístupnosti je také jednou z podmínek pro udělení certifikátu Handicap Friendly.
Zákon o přístupnost přináší výjimku pro povinné subjekty, které z důvodu tzv. nepřiměřené zátěže nemohou v plné šíři splnit požadavky na přístupnost (např. kvůli velkým finančním nebo časovým nárokům).
Při případném využití této výjimky je nutné pamatovat na následující pravidla:
Úplné informace týkající se nepřiměřené zátěže jsou uvedeny v § 7.
Pamatujte na to, že znevýhodnění uživatelé většinou dávají přednost řešením, při nichž nejsou závislí na pomoci nebo asistenci dalších osob. Navíc i za normálních okolností tito uživatelé obvykle při získávání informací musí překonat více překážek než běžní uživatelé.
Proto při přípravě a plánování plánování webových stránek knihoven doporučujeme zvolit taková řešení, při nichž je možné přístupnost aplikovat na celý web, nejen na některé jeho části. Výjimkám je vhodné se spíše vyhnout, aby pokud možno veškeré služby i informace o nich byly dostupné všem uživatelům, tedy bez ohledu na případné znevýhodnění.
Součástí webových stránek musí být prohlášení o přístupnosti. V prohlášení musí být specifikováno:
Informace o přístupnosti mobilních aplikací (které obsahuje všechny výše uvedené body) musí být zveřejněna na některé z webových stránek povinného subjektu.
Struktura prohlášení o přístupnosti musí odpovídat vzoru, který byl stanoven prováděcím aktem Evropské komise.
Informace týkající se prohlášení o přístupnosti obsahuje § 8.
Vzor prohlášení o přístupnosti a návod k jeho vyplnění je zveřejněn v sekci Přístupnost internetových stránek a mobilních aplikací na webu Digitální a informační agentury.
Inspirovat se můžete také srozumitelným vzorem upraveného prohlášení o přístupnosti.