Osoby se zrakovým postižením

Za zrakové postižení se považuje postižení způsobující problémy se zpracováním informací zrakovou cestou, které není možné odstranit běžnou korekcí, jako jsou např. brýle, chirurgický zákrok, medikamentózní léčba apod. Existuje mnoho typů zrakových vad vyskytujících se v různé míře od slabozrakosti až po úplnou nevidomost. Zrakové vnímání je ovlivněno mnoha faktory, např. schopností vnímat světlo nebo jeho hloubku, rozlišovat barvu, lokalizovat či fixovat předměty nebo je sledovat v pohybu.

Protože zrak je nejvyužívanějším smyslem a jeho prostřednictvím získáváme až 90 % všech informací1, zasahuje zrakové postižení do každodenního života, ztěžuje orientaci a snižuje možnost reagovat na nebezpečí nebo neočekávané situace, čímž může vést k závislosti na dalších osobách, omezovat možnost zaměstnání, snižovat existenční jistoty a ovlivňovat psychický stav. Zrakové postižení má také velký vliv na porozumění neverbálním komunikačním signálům, a může ovlivňovat sociální kontakty, omezovat získávání sociální zkušenosti nebo vést k nestandardním reakcím nevidomých či nepříjemným pocitům u ostatních lidí.

Při jednání s uživateli knihoven je vhodné vzít v potaz skutečnost, že problémy se zrakem mohou mít nejen tzv. „zrakově postižení“, ale také senioři, osoby s mentálním postižením nebo osoby, kterým se dočasně zhoršil zrak v důsledku úrazu, nemoci nebo lékařského zákroku.

Zrakové postižení lze kompenzovat jinými smysly, především hmatem a sluchem, a speciálními pomůckami zlepšujícími zrakové vnímání, pomůckami využívajícími sluch a hmat, orientačními pomůckami nebo pomůckami na bázi PC (speciální hardware a software), mobilními telefony s hlasovým vstupem a výstupem apod.