Při hodnocení nabídek v rámci procesu výběru je nutné vycházet z analýzy stavu a potřeb knihovny. Vždy záleží na finančních možnostech knihovny a dalších okolnostech. S ohledem na tyto možnosti a okolnosti je třeba velmi pečlivě zvážit, kterým kritériím dát větší váhu (např. nejnižší ceně nebo nejlépe splněným technickým požadavkům). Kritéria hodnocení by měla být uvedena v poptávkovém dokumentu.
Výsledky bodování jednotlivých nabídek doporučujeme zapisovat do tabulky.
Knihovny, které mají povinnost vypsat výběrové řízení na základě zákona, se zákonem musí řídit i v otázce stanovení hodnoticích kritérií.
Pokud knihovna získá peníze z dotačního programu, je nutné řídit se podmínkami tohoto programu. Mezi podmínky může patřit vypsání výběrového řízení; mohou také být přímo stanovena hodnoticí kritéria.
Mezi hodnoticí kritéria může patřit např.:
Žádný knihovní software obvykle neobsahuje všechny požadované funkce v požadovaném rozsahu. Rovněž postupy pro jednotlivé činnosti a procesy se mohou lišit od toho, na co jsou pracovníci knihovny zvyklí.
Některé z výše uvedených „nedostatků“ softwaru však v určitých případech mohou být přínosem a mohou vést k tomu, že knihovna přehodnotí své stávající postupy a zjistí, že existují postupy jiné, které jsou stejně efektivní (nebo v některých případech dokonce efektivnější).
Buďte při hodnocení nabídek obezřetní, ale zároveň i otevření novým možnostem. Bez tohoto přístupu by knihovny nemohly zkoušet a využívat nové technologie a rozvíjet nové služby pro své čtenáře.
Dvěma základními kritérii jsou cena a technické řešení. Pokud knihovna preferuje nabídku s nejnižší cenou, mohou být váhy nastaveny např. takto:
Pokud knihovna preferuje splnění technických požadavků, může být tento poměr opačný.
Dalšími kritérii mohou být např. finanční historie dodavatele a doporučení knihoven. Webberová a Peters2) uvádí ve vzorovém poptávkovém dokumentu následující hodnocení:
Tento způsob vyžaduje přesný výčet funkčních a dalších požadavků, obvykle formou víceúrovňového číslovaného seznamu3). Hodnotí se celková míra splnění požadavků, lze hodnotit také míru splnění jednotlivých požadavků (vyjádřenou např. stupnicí: dostupné, připravuje se, nedostupné). Splnění požadavků je vyhodnoceno v poměru k požadované ceně řešení.
Míru splnění lze vyjádřit v bodech nebo v procentech. Některým funkcím a požadavkům lze také přiřadit vyšší koeficient důležitosti.
Další možností je např. bodování jednotlivých stanovených kritérií. Může jít např. o výše uvedená možná kritéria nebo jejich skupiny. Vždy je ale třeba pečlivě zvážit, která kritéria mají přednost a těm pak konečném hodnocení přidělit vyšší váhu. Např. kritérium ceny bude mít vyšší váhu než splnění formálních náležitostí, takže získaný počet bodů vynásobíme přiděleným koeficientem.
Bilalová4) uvádí možný postup hodnocení, který je součástí procesu sběru informací o softwarech (tj. nejde o hodnocení nabídek v rámci výběrového řízení) a provádějí jej členové projektového týmu:
Inspirujte se příkladem hodnoticí tabulky na stránkách agentury CzechInvest.