====== -#13 O významu statistiky knihoven ======
Statistika knihoven je důležitým nástrojem pro zlepšování jejich činnosti. Hraje klíčovou roli v efektivním řízení a rozvoji knihoven. Díky ní mohou knihovny lépe pochopit potřeby svých uživatelů, optimalizovat své služby a dokládat svou hodnotu a význam pro společnost.
Statistika poskytuje cenné informace, které mohou být využité různými způsoby.
**Pro samotné knihovny:**
* Sledování výkonu: Pomáhá knihovnám sledovat a hodnotit jejich výkon v různých oblastech, jako je například počet návštěvníků, výpůjček nebo účast na akcích, využívání online služeb.
* Hodnocení efektivity: Statistika umožňuje knihovnám vyhodnotit, jak úspěšně plní svůj úkol, např. kolik lidí navštíví knihovnu, jaké materiály jsou nejvíce využívány, jak často jsou pořádané akce.
* Plánování a rozhodování: Na základě statistických údajů mohou knihovny lépe plánovat své činnosti a rozhodovat o konkrétních aktivitách. Na základě statistických údajů je možno určit, jaké nové služby mohou být zajímavé a užitečné pro uživatele, a které je naopak možno omezit. Statistika umožňuje knihovnám rychle reagovat na měnící se potřeby uživatelů a technologické trendy.
* Alokace zdrojů: Statistika pomáhá při rozhodování o tom, jakým způsobem budou alokovány finanční prostředky a další zdroje. Je důležitým podkladem pro sestavení rozpočtu například pro nákup knih, elektronických informačních zdrojů, databází, pro plánování kulturních i vzdělávacích akcí.
* Zvyšování kvality služeb: Díky statistickým údajům mohou knihovny identifikovat oblasti, kde je potřeba zlepšení, a zaměřit se na zvýšení kvality poskytovaných služeb. Demografické údaje mohou být podkladem pro personalizované služby, které lépe odpovídají potřebám jednotlivých skupin uživatelů.
* Srovnání s jinými knihovnami: Statistika umožňuje knihovnám porovnávat se s jinými podobnými knihovnami a identifikovat oblasti, ve kterých by mohly zlepšit své služby. K tomu slouží projekt Benchmarking knihoven.
* Srovnání se standardy: Umožňuje knihovnám porovnávat své výsledky s národními a mezinárodními standardy, což může vést ke zlepšení služeb.
* Měření efektivnosti investic (ROI): Statistika pomáhá měřit návratnost investic do knihoven, což je důležité pro obhajobu financování a zdrojů.
* Komunikace s veřejností a zřizovateli: Statistická data mohou být využita pro komunikaci s veřejností a zřizovateli. Knihovny mohou prezentovat své úspěchy, zdůvodnit potřebu finančních prostředků a demonstrovat svou relevanci pro komunitu.
* Spolupráce s jinými institucemi: Statistická data mohou být využita pro spolupráci s jinými institucemi, jako jsou školy, univerzity, kulturní centra a další. Společné analýzy dat mohou odhalit nové možnosti spolupráce a umožnit efektivnější využívání zdrojů.
**Pro zřizovatele a provozovatele knihoven:**
* Zdůvodnění financování: Statistika poskytuje provozovatelům knihoven doklady o tom, že finanční prostředky jsou využívány efektivně a že knihovny plní důležitou roli ve společnosti.
* Hodnocení výkonu: Provozovatelé mohou pomocí statistiky vyhodnotit, jak dobře knihovny plní své cíle a zda poskytované služby odpovídají potřebám uživatelů a návštěvníků.
* Rozhodování o budoucnosti: Statistika může pomoci provozovatelům při rozhodování o budoucím vývoji knihovny a její sítě. Například se mohou rozhodnout o otevření či uzavření některých poboček nebo o investování do nových technologií.
* Advokacie knihoven: Díky statistickým údajům mohou knihovny demonstrovat svou hodnotu pro komunitu a zdůraznit význam svých služeb.
**Pro širší veřejnost:**
* Informace o využívání knihoven: Statistika poskytuje veřejnosti informace o tom, jak jsou knihovny využívány a jaké služby jsou nejvíce žádané.
* Znalost o aktivitách: Statistika může ukázat, jakou roli hrají knihovny v oblasti kultury, vzdělávání i v oblasti komunitních aktivit.
* Zvyšují transparentnost: Publikované statistické údaje o knihovnách zvyšují transparentnost jejich činnosti. Veřejnost tak může posoudit, jak efektivně jsou peníze využívány a jak dobře knihovny plní svou funkci.
**Příklady rozvojových projektů knihovny s využitím statistických dat:**
* Knihovna zjišťuje zvýšený zájem o e-knihy a audioknihy, častější využívání online katalogu a mobilní aplikace. Následně rozšíří nabídku elektronických zdrojů, investuje do nových platforem a aplikací a zlepšení uživatelského rozhraní online katalogu.
* Knihovna sbírá a analyzuje zpětnou vazbu od svých uživatelů, což jí umožňuje lépe porozumět potřebám komunity a přizpůsobit své služby. Tato data jsou pak využívána při komunikaci s provozovatelem a při plánování nových iniciativ.
* Analýza demografických údajů o uživatelích (věk, zájmy, vzdělání), sledování návštěvnosti jednotlivých oddělení je podnětem pro vytvoření specializovaných prostor pro děti, teenagery a seniory, organizace tematických akcí pro různé věkové skupiny, rozšíření nabídky jazykových kurzů.
* Analýza potřeb uživatelů se specifickými potřebami (např. nevidomí, slabozrací, osoby s omezenou pohyblivostí) iniciuje projekt zavedení nových technologií pro osoby se zrakovým postižením, úprava prostor pro osoby s pohybovým handicapem, rozšíření nabídky audioknih a speciálních publikací.
* Analýza návštěvnosti poboček v různých časech dne a týdne, sledování geografické distribuce uživatelů je podnětem pro úpravu otevírací doby poboček tak, aby odpovídala potřebám uživatelů, zvažování otevření nových poboček v méně obsluhovaných oblastech.
==== VYUŽITÍ STATISTICKÝCH DAT PŘI ADVOKACII KNIHOVEN ====
Statistika knihoven hraje klíčovou roli v advokacii, tedy v obhajobě a propagaci knihoven a jejich služeb. Správně zpracovaná statistika poskytuje objektivní obraz o tom, jak knihovny fungují a jaké služby poskytují.
Umožňuje jí nejen zlepšovat své služby, ale také efektivně obhajovat hodnotu knihovny a její význam v rámci komunity. Statistika je tedy nezbytným nástrojem pro efektivní advokacii knihoven, protože poskytuje konkrétní a měřitelné důkazy o jejich přínosu a potřebách.
==== JAK SE STATISTIKA VYUŽÍVÁ PRO ADVOKACII KNIHOVEN? ====
**Prokázání dopadu na komunitu**
Knihovny mohou pomocí statistik demonstrovat svůj pozitivní dopad na komunitu, například zvýšení čtenářské, informační a digitální gramotnosti, podporu celoživotního vzdělávání nebo poskytování přístupu k digitálním
zdrojům.
Statistika může jasně prokázat, kolik lidí knihovnu využívá, jaké služby jsou nejpopulárnější, na koho jsou zaměřeny. Údaje mohou dokumentovat, jak knihovny poskytují prostor pro setkávání a sociální interakci, což je zvláště důležité pro starší lidi a skupiny osob se znevýhodněním.
**Získání podpory veřejnosti**
Prezentace statistik veřejnosti může pomoci získat širší podporu pro knihovnu. Například pokud data ukazují, že knihovna je důležitým centrem pro komunitní aktivity nebo je otevřená pro volnočasově aktivity dětí a mládeže, může to zvýšit veřejnou podporu pro její financování a rozvoj.
Díky statistikám mohou knihovny získat podporu místních politiků, podnikatelů a dalších klíčových stakeholderů. To je důležité zejména v případě, když se rozhoduje o větší investici do infrastruktury například na výstavbu,
rekonstrukci či nové vybavení a zavádění nových technologií.
**Podpora financování**
Knihovny používají statistická data k prokázání své hodnoty a efektivity při žádostech o financování od svého provozovatele, místních podnikatelů, kraje, ze státních programů i nadací. Data o financování, návštěvnosti,
výpůjčkách i účasti na programech ukazují, jak a čím knihovna přispívá komunitě. Díky statistikám mohou knihovny přesvědčivě argumentovat, že investice do knihoven jsou efektivní a přinášejí značné benefity pro komunitu.
Srovnání výdajů na knihovny s výdaji na jiné oblasti může ukázat, že knihovny jsou podfinancovány. Pokud statistika ukáže, že knihovna je využívána více než jiné podobné instituce, může to být silný argument pro navýšení financování.
**Zvýšení povědomí**
Statistické údaje mohou být použity v kampaních na zvýšení povědomí o knihovně a jejích službách. Například pokud statistiky ukazují vysokou účast na vzdělávacích programech, knihovna může tyto informace využít k propagaci svých vzdělávacích aktivit. Stejně důležité je informovat o významu čtení pro vzdělávání i volný čas.
**Podpora legislativních změn**
Knihovny mohou využívat statistická data k podpoře legislativních změn, které by mohly zlepšit jejich financování nebo provozní podmínky. Statistika může být použita k ovlivňování národních strategií týkajících se financování
a zapojení knihoven do různých dotačních programů.
**Příklady statistických údajů, které lze využít pro advokacii knihoven:**
* Počet registrovaných uživatelů
* Počet návštěvníků
* Počet vzdělávacích, kulturních a komunitních akcí
* Počet akcí pro děti a mládež
* Počet vypůjčených dokumentů
* Účast na programech
* Využití online zdrojů a databází
* Demografické údaje o uživatelích
* Ekonomický dopad knihovny
**Příklady aktivit na podporu knihoven s využitím statistických dat:**
* Data o návštěvnosti a účasti na vzdělávacích programech jsou prezentována radě města/zastupitelstvu obce, aby ukázala, jak knihovna přispívá k rozvoji komunitního vzdělávání.
* Údaje o počtu výpůjček a návštěvnosti jsou využívány v marketingových kampaních, které mají za cíl přilákat nové uživatele a zvýšit povědomí o knihovně.
* Data o účasti na komunitních, kulturních a vzdělávacích akcích jsou prezentována místním úřadům a médiím, aby ukázala, jak knihovna přispívá k sociálnímu a kulturnímu životu města.
* Data o využívání knihovních služeb a jejich dopadu na vzdělávání a kulturu jsou prezentována zastupitelům, poslancům, úředníkům ministerstev.
* Knihovna pravidelně publikuje výroční zprávy s podrobnými statistikami, které ukazují, jak knihovna přispívá k rozvoji místní komunity.
* Knihovna využívá statistiku k argumentaci, proč je nutné do ní investovat. Například ukazuje, že každá investovaná koruna do knihovny se mnohonásobně vrátí v podobě zvýšené kvality života obyvatel, podpory vzdělávání a posílení místní ekonomiky.
* Při zavádění nových projektů, jako jsou například digitální knihovny nebo komunitní centra, knihovna využívá statistiku k demonstraci potřeby těchto služeb a k získání podpory od města a dalších partnerů.
* Statistika také slouží jako důkaz toho, že knihovna je důležitou součástí městské infrastruktury a že investice do ní jsou dobře vynaložené prostředky.
==== MĚŘENÍ EFEKTIVITY VYNALOŽENÝCH PROSTŘEDKŮ VE VEŘEJNÉ KNIHOVNĚ ====
Činnost veřejných knihoven je financována z veřejných prostředků a v této souvislosti vznikají legitimní otázky, zda jsou finanční prostředky vynakládány efektivně, a jaké jsou vlastně ekonomické přínosy knihovnických služeb. Stejně jako všude na světě je naprostá většina služeb knihoven poskytována veřejnosti bezplatně, což je v případě České republiky knihovnám a jejich provozovatelům uloženo knihovním zákonem.
Bezplatně ovšem neznamená, že by tyto služby neměly své náklady.
{{:statistika:obrazek_39_neocenitelne_sluzby_knihoven.png?400|Obr. 39 – Příručka Tomáše Řeháka Neocenitelné služby knihoven}}
//Obr. 39 – Příručka Tomáše Řeháka Neocenitelné služby knihoven//
Pro sledování ekonomické efektivnosti knihovnických služeb mohou české knihovny využít výsledky projektu **Metodika měření hodnoty služeb knihoven** ((Dostupné z: https://www.mlp.cz/cz/o-knihovne/knihovna-v-cislech/roi/)), na kterém od roku 2011 spolupracovaly Městská knihovna v Praze, Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice a Ekonomická fakulta Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici.
Projekt je také znám pod zkratkou ROI ((Zkratka ROI pro Return on Investments je z angličtiny a jedná se o ekonomický pojem, který vyjadřuje návratnost investice.)). Cílem projektu je odpovědět na otázky typu Vyplatí se knihovny? Pokud financujeme knihovnu, je to dobrá investice? nebo Není financování knihovny v době internetu ztrátou? Hodnocení efektivnosti knihoven je založeno na využití rozšířené metody analýzy nákladů a přínosů (Cost-benefit analysis, CBA). Ta analyzuje náklady a užitky (benefity, přínosy), které se týkají knihovny v určitém časovém období. Smyslem metody je vyčíslit a porovnat celkové přínosy, které plynou uživatelům knihoven a celé společnosti, s náklady veřejných knihoven, které vznikají v důsledku poskytování jednotlivých služeb. Při analýze se vychází z jednoduchého vzorce podílu přínosů a nákladů na činnosti knihovny jako celku, případně na podíl nákladů a přínosů jednotlivých služeb.
{{:statistika:propocet_roi.png?400|}}
Pro vzorec platí, že **E = efektivnost, B je hodnota poskytované služby (Benefit) a C jsou náklady (Cost).** Efektivnost je sledována vždy pro nějaké časové období, nejčastěji jeden rok.
Výsledná hodnota podílu benefitů a nákladů se zpravidla interpretuje dvojím způsobem:
* **Míra efektivnosti** – poměr užitků (benefitů) a nákladů. Platí, že čím vyšší číslo, tím vyšší efektivnost. Hraniční hodnotou je 1 (neboli 100 %), kdy se náklady rovnají benefitům. Pokud je míra efektivnosti nižší než jedna
(kupříkladu 90 %), znamená to, že náklady jsou vyšší než užitek, a služba není efektivní. Pokud je míra efektivnosti vyšší než 1 (kupříkladu 150 %), znamená to, že užitek je větší než náklady, a služba je efektivní.
* **Míra návratnosti investice** (Return on Investment, ROI) odpovídá na otázku, kolik potenciálních veřejných korun přinese jedna veřejná koruna, která byla vložena do zajištění dané služby. Výsledek je většinou sdělován v podobě poměru (jako ve fotbale) – např. 1 : 5 nebo konstatováním //„jedna koruna peněz z rozpočtu města přinese pět korun vnímaného užitku čtenáři“//.
**Výpočet efektivnosti veřejné knihovny jako celku**
Na to, abychom mohli vypočítat efektivnost či ROI knihovny jako celku nebo některé dílčí služby, musíme získat údaj o vynaložených nákladech a současně finanční hodnotu poskytnutých služeb.
**Vynaložené náklady**
Náklady na činnost knihovny zjistíme ve statistickém výkazu knihovny Kult (MK) 12-01, kde část VIII. zahrnuje výdaje, respektive náklady na činnost knihovny za určitý rok, například výdaje za materiál, služby, osobní
náklady, náklady na nákup knihovního fondu a další.
Pro potřebu výpočtu je třeba někdy provést dílčí úpravy zjištěných hodnot, například odečtení nákladů na mimořádné projekty, investice apod., které nepatří do běžných či pravidelných výdajů.
**Hodnota poskytnutých služeb**
Určení této hodnoty je mnohem složitější. Obecně je hodnota služeb určována trhem, ale tento princip v případě knihoven nelze využít, protože naprostá většina poskytovaných služeb je v souladu s ustanovením knihovního zákona č. 257/2001 Sb. poskytována bezplatně nebo maximálně do výše vynaložených nákladů. Hodnotu služeb lze zjistit více způsoby.
V rámci projektu ROI proběhl v roce 2012 rozsáhlý průzkum čtenářů (2 227 respondentů) knihoven v Praze, Táboře, Uherském Hradišti a v Kutné Hoře, ve kterém byly účastníkům položeny dvě vzájemně provázané otázky:
* Když zvážíte výpůjčky či další informace, které jste získal/a při vaší poslední návštěvě, ušetřila vám knihovna peníze?
* V případě kladné odpovědi následovala otázka: Kolik korun vám knihovna takto ušetřila?
Průměr finanční hodnoty jedné návštěvy knihovny v tomto případě činil částku 742 Kč.
**Výpočet efektivnosti knihovny jako celku**
Nyní můžeme vypočítat efektivnost fiktivní knihovny, která v průběhu roku registrovala 100 000 fyzických návštěvníků a jejíž roční výdaje činily 15 mil. Kč.
{{:statistika:roi_-_propocet.png?400|}}
Na základě tohoto propočtu lze konstatovat, že 1 koruna vložená do knihovny přinesla 5 korun vnímaného užitku uživatelům knihovny. Míra efektivnosti stanovená jako poměr užitků (benefitů) a nákladů knihovny byla rovna zhruba 495 %. Případně můžeme výsledek interpretovat tak, že míra návratnosti investice (Return on Investment, ROI) byla 1 : 4,9.
Současně je nutné upozornit na omezení ve vypovídací schopnosti výsledků výpočtů efektivnosti. Především hodnota jedné návštěvy ve výši 742 Kč byla zjištěna v roce 2012, tj. v současnosti může mít jinou (spíše klesající) hodnotu. Omezení také vyplývá z použité metodologie, tj. dotazováním „kolik vám knihovna ušetřila“ ((Viz STEJSKAL, Jan a kol. Měření hodnoty veřejných služeb: (na příkladu veřejných knihoven). Vyd.
1. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013. 206 s. ISBN 978-80-7478-412-5, kap. 3 a 4.)).
**Výpočet efektivnosti jednotlivých služeb**
V rámci projektu ROI byl také připraven modelový výpočet pro zjištění efektivnosti dílčích služeb. V případě, že knihovna chce zjistit efektivnost jednotlivých služeb, je získání hodnoty vynaložených nákladů, stejně jako
zjištění hodnoty poskytovaných služeb, mnohem složitější. Fakticky to znamená provést rozpočítání nákladů knihovny na jednotlivé služby a činnosti.
**Pro účely projektu byla zpracována základní typologie služeb, která ve zjednodušeném pojetí zahrnuje 12 položek:**
* Absenční výpůjčka s asistencí
* Absenční výpůjčka bez asistence
* Prezenční výpůjčka s asistencí
* Prezenční výpůjčka bez asistence
* Kopírování a tisk
* Digitální služby prezenční
* Digitální služby se vzdáleným přístupem
* Informace a rešerše
* Kulturní a vzdělávací akce
* Technické a další služby
* Využití knihovny pro služby týkající se života obce
* Pobyt v knihovně
**Relativní hodnoty užitku jednotlivých služeb knihovny**
V projektu ROI byla hlavní pozornost soustředěna na zjištění hodnoty nejdůležitější služby veřejné knihovny – na primární absenční výpůjčky. Zde bylo shromážděno množství údajů získaných různými metodami. Jejich porovnáním pak lze hodnověrně odhadnout užitek této služby. Například dotazníkovým šetřením 8 244 uživatelů Městské knihovny v Praze byla zjištěna relativní hodnota jedné absenční výpůjčky ve výši 66,45 Kč.
**Pro ostatní služby je nutné:**
* provést další cílené průzkumy (podobně, jako jsme to udělali s absenčními výpůjčkami),
* najít vhodné tržní substituty, nebo
* spokojit se zatím jen s relativním porovnáváním jednotlivých služeb, tedy jakýmsi „interním benchmarkingem“.
**Rozdělení nákladů knihovny na jednotlivé služby**
Stejně jako u analýzy výstupů je k analýze nákladů potřeba celá řada údajů. Jsou to zejména:
* rozbor nákladů knihovny za uplynulý rok (v analytickém členění) vyplývající z výkazu zisku a ztráty účetní jednotky za poslední uzavřené účetní období;
* náklady v analytickém členění mimořádných účelových akcí, které nesouvisí s provozem knihovny (mohou to být jednorázové účelové akce, zvláštní projekty řešení podle zadání obce atd., které nesouvisí s provozem knihovny).
Pro správné rozdělení nákladů na jednotlivé služby (v požadovaném členění) je třeba vycházet z:
* rozdělení činností knihovny, tj. zjištění nákladů na nákup literatury, databází, vazbu, převazbu, honoráře, lektory apod.;
* provedené pasportizace prostor, tj. zjištění nákladů na energie, vodné a stočné, spotřebu tepla, opravy, ostrahu, úklid, provoz šatny apod.;
* časových snímků pracovníků knihovny (přehled kalendářního fondu pracovní doby podle činností), tj. celkové mzdové náklady, náhrady mezd, pojištění, cestovné, náklady na vzdělávání a další režijní náklady.
**PŘÍKLAD:**
V Městské knihovně v Praze byla provedena podrobná analýza nákladů na jednotlivé služby. Pro názornou orientaci uvádíme jejich základní proporce:
* výpůjční služby absenční s asistencí knihovníka při výběru knihy 20,5 %, bez asistence 38,1 %;
* výpůjční služby prezenční s asistencí knihovníka při výběru knihy 7,5 %, bez asistence 12,7 %;
* kopírování a tisk (jak samoobslužně, tak s asistencí) 0,6 %;
* digitální služby v prostorách knihovny 2,5 %, mimo prostory knihovny 0,9 %;
* informační a rešeršní služby 0,6 %;
* kulturní a vzdělávací akce 8,8 %;
* technické a další služby 2,8 %;
* služby týkající se života obce 0,2 %;
* pobytové služby v knihovně 4,9 %.
Z uvedeného vyplývá, že výpůjční služby zabírají 78,7 % veškerých nákladů, druhou nejvýznamnější položkou jsou kulturní a vzdělávací akce s 8,8 %. Tyto služby tvoří 87,6 % celkových nákladů, což může posloužit těm, kteří
nechtějí analyzovat všechny služby knihovny, ale zaměří se pouze na služby výpůjční nebo kulturní povahy.
**UPOZORNĚNÍ**
Zjištění efektivnosti knihovny a jejich služeb vyžaduje provedení celé řady analytických prací. Příklad výpočtu hodnoty knihovních služeb uvedených v této kapitole vychází ze zjištění v roce 2012, tzn. že tyto údaje nelze bez
aktualizace průzkumu využít pro zjišťování hodnoty služeb v současnosti.
==== VYUŽITÍ STATISTIKY KNIHOVNY V SOUTĚŽI MĚSTSKÁ KNIHOVNA ROKU ====
Statistiky knihoven jsou využívány i v soutěži Městská knihovna roku ((Dostupné z: https://www.skipcr.cz/oceneni/mestska-knihovna-roku)).
Tu vyhlašuje od roku 2010 Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP). Cílem soutěže je ocenit nejlepší knihovny na území České republiky. Součástí soutěže je i hodnocení knihoven metodou benchmarkingu. Účast v soutěži a získání ocenění zvyšuje prestiž knihovny a zlepšuje vnímání statistiky knihoven jako účinného nástroje pro další zlepšování služeb.
<-vyuziti_statistickych_dat|12. Využití statistických dat^obsah|Obsah^na_zaver|Na závěr->