====== Strategický technologický plán ====== Strategický technologický plán zachycuje, v jaké situaci se knihovna nachází ve vztahu k technologiím a jakým směrem se chce dále rozvíjet v oblasti služeb uživatelům i v dalších oblastech s ohledem na využívání (informačních a komunikačních) technologií. V optimálním případě by technologický plán měl v knihovně existovat ve formě písemného dokumentu nebo být součástí strategie rozvoje knihovny. V praxi má však velmi málo českých knihoven zpracovanou písemnou strategii knihovny. Pokud ji má, využívání technologií je zde zmíněno jen okrajově spíše v souvislosti s dílčími službami či oblastmi (viz příklady strategických dokumentů níže). Může nastat i případ, kdy knihovna strategii má, ale nejedná se o veřejně dostupný dokument.((V některých zemích, např. v USA, je zpracování technologického plánu knihovny a jeho zveřejnění běžnou záležitostí. V některých případech (např. pro [[https://www.statelibraryofiowa.org/ld/e/e-rate/TechPlans/writing|knihovny ve státě Iowa]]) je dokonce podmínkou poskytnutí finanční podpory.)) Technologický plán se obvykle připravuje na období tří až pěti let (s ohledem na těžko předvídatelný rozvoj technologií se obvykle doporučuje období tří let) a obsahuje dílčí cíle, které se průběžně hodnotí. Určitou formu strategie pro využívání technologií má obvykle každá knihovna. I v případě, že nejde o písemný dokument, musí mít vedení knihovny jasno: * které technologie pro svou práci a služby uživatelům knihovna využívá nebo chce využívat; * jakou infrastrukturu pro to má vytvořenou (nebo plánuje vytvořit); * jak knihovna plánuje využít nové technologie pro rozvoj služeb uživatelům. Ani v zemích, kde je zpracování strategického technologického plánu knihovny obvyklé, tento plán nemají všechny knihovny. Některé knihovny jej nepovažují za důležitý, protože dlouho bez problémů fungovaly i bez něj, nebo mají pocit, že je zbytečný, protože nemají dostatek financí na pořízení nového vybavení, případně se o jejich technologické vybavení stará IT oddělení zřizovatele.((SILVEIRA, Diana. //Library technology planning for today and tomorrow//. Lanham: Rowman %%&%% Littlefield, c2018, s. xi. A LITA Guide. ISBN 978-1-5381-0931-1.)) **Písemný strategický plán pro oblast využívání technologií může být pro knihovnu velmi užitečným nástrojem, který pomáhá vnímat technologie v jednotlivých oblastech služeb knihovny jako celek, stanovit priority a neupřednostňovat náhodně některé oblasti či činnosti.** Technologický plán usnadňuje plánování v oblasti nasazení a využívání technologií nebo brání dílčím rozhodnutím, která by mohla mít negativní vliv na některou oblast, s níž tato rozhodnutí nepřímo souvisí((Např. pokud knihovna provádí změny síťové infrastruktury kvůli novému webovému serveru, nemělo by to kolidovat s plánovanou změnou pevných telefonních linek na internetové volání.)). Může být využit mj.: * k plánování nákladů na pořízení či pravidelnou obnovu hardwaru, softwaru nebo dalšího technického vybavení; * jako podklad pro přípravu [[aks:vyber_softwaru#poptavkovy_dokument|poptávkového dokumentu]] při výběru knihovního softwaru; * jako podklad pro tvorbu [[aks:technologicky_plan|technologického plánu]] přechodu na nový software; * ke specifikaci zařízení, která jsou pro fungování knihovny kritická (a v případě krizových situací by měla být zprovozněna přednostně); * jako prostředek pro komunikaci se zřizovatelem, veřejnou správou, dodavateli, uživateli nebo pracovníky knihovny; * jako příloha žádostí o dotace; * k optimálnímu využití neplánovaných finančních prostředků (např. v rámci projektu, kdy je třeba rychle reagovat). Vzhledem k tomu, že centrem práce v knihovně je do značné míry knihovní software a další na něj navazující systémy, promítá se nutně i do plánování rozvoje služeb čtenářům. Jinými slovy centrem plánování v oblasti technologií se do značné míry stává knihovní software a služby jeho rozhraní pro uživatele s návaznými službami (např. platebními branami, databázemi, e-knihami apod.)((Ve výzkumných nebo akademických knihovnách, kde je – obzvláště v některých oborech – kladen důraz na elektronické zdroje, se může situace lišit.)), obvykle v propojení s webovými stránkami knihovny. Strategický technologický plán se úzce týká hardwaru a softwaru, síťové infrastruktury, případně další techniky, která je v knihovně využívána. Zároveň velmi úzce souvisí s posláním knihovny a jeho realizací ve všech službách a oblastech činnosti knihovny. **Technologický plán by proto neměli vytvářet pouze pracovníci IT, ale na jeho přípravě by se měli podílet všichni, kdo se podílejí na práci a službách knihovny.** ==== - Obsah plánu ==== Strategický technologický plán obvykle stanovuje to, kde se knihovna v oblasti využívání technologií nachází a kam by za dané období měla dojít. Obsahuje: * poslání knihovny a zasazení služeb knihovny do širšího kontextu a potřeb regionální nebo akademické komunity s ohledem na využívání technologií; * dílčí cíle vycházející z poslání knihovny a potřeb jejích uživatelů (např. zajištění přístupu uživatelů k elektronickým knihám a dokumentům nebo k lokálním databázím, vytvoření discovery rozhraní pro přístup k různými typům zdrojů, zavedení online asistence knihovníků pro uživatele, komunikace s pracovníky knihovny, zavedení možnosti online plateb apod.); * popis aktuálního stavu dílčích oblastí (může pro upřesnění stručně zahrnovat historické souvislosti, ze kterých stávající stav vychází); * plán pravidelné obnovy počítačů a dalších zařízení; * konkrétní kroky a aktivity nutné pro naplnění jednotlivých cílů; * časový plán pro splnění cílů; * předpokládaný rozpočet nutný pro splnění cílů; * zdroje financování; * kritéria hodnocení (např. nárůst počtu obsloužených uživatelů, objemu služeb nebo spokojenosti se službami). Dílčími oblastmi, jejichž aktuální stav by měl být součástí strategického technologického plánu, jsou: * síťová a serverová infrastruktura; * telefonní infrastruktura a internetové připojení; * počítačové vybavení, včetně periferních zařízení (např. čteček kódů karet nebo tiskáren) a UPS (záložní zdroje); * zařízení pro samoobslužnou výpůjčku/vracení, bezpečnostní brány (obvykle v souvislosti s technologií RFID); * kopírky, tiskárny, skenery (dnes často v podobě multifunkčních zařízení); * softwarové vybavení pracovních stanic pro pracovníky i uživatele; * webové stránky knihovny a jejich strategie, propojení webových stránek s dalšími službami a katalogem knihovny; * používaný knihovní software, discovery rozhraní, návazné služby (SMS brány, platební brány atd.); * data a soubory spravované knihovnou; * elektronické zdroje a databáze knihovny; * kooperativní projekty, do kterých je knihovna zapojena, a strategie spolupráce s dalšími knihovnami; * bezpečnost počítačů a elektronických služeb; * školení pracovníků a uživatelů; * vynaložené prostředky na provoz, údržbu, licence apod. ==== - Příklady ==== Pro inspiraci uvádíme několik ukázek strategických dokumentů knihoven: * [[https://www.svkul.cz/wp-content/uploads/2017/09/Vize_SVKUL_2017-2020.pdf|Naše vize (Severočeská vědecká knihovna Ústí nad Labem)]]; * [[https://www.cbvk.cz/soubory/dokumenty_knihovny/koncepce_rozvoje_JVKCB_do_roku_2022.pdf|Koncepce činnosti Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích na roky 2013–2022]]; * [[http://www.hammond.lib.in.us/assets/bp-7001-technology-plan-2017-2019-nov-2016-rev.pdf|Hammond Public Library Three-Year Technology Plan 2017-2019]]((Další příklady ze zahraničních knihoven je možné snadno najít na internetu např. zadáním dotazu %%"%%library technology plan%%"%% do vyhledávače, např. [[https://www.google.com/search?q=%22library+technology+plan%22|Googlu]].)). Ačkoliv knihovny mají povinnost provádět každoroční inventuru majetku, pro efektivní využívání a plánování obnovy softwaru běžné inventarizační postupy nestačí. Součástí technologického plánu by proto měla být o něco podrobnější inventarizace používané techniky, která specifikuje všechna technická zařízení v knihovně (počítače, routery, UPS, tiskárny a další běžný hardware a software, mobily a tablety, 3D tiskárny, čtečky e-knih aj). Tento podrobný přehled by měl zahrnovat mj. informace o tom, komu je zařízení určeno (pracovníci knihovny, uživatelé), ve které pobočce/oddělení je umístěno, jaký je jeho hlavní účel (počítač pro výpůjčku, tablet pro návštěvy škol aj.), jaká je značka a dodavatel (kvůli servisu), kdy končí životnost. U počítačů (případně tabletů) by mělo být zřejmé, jaké programy obsahují, aby bylo možné je efektivně spravovat a aktualizovat, zejména s ohledem na speciální programy (které na ostatních počítačích nejsou k dispozici). Optimální je vytvořit sdílené seznamy těchto zařízení a zapojit do podrobného sledování zařízení pracovníky knihovny((Viz SILVEIRA, Diana. //Library technology planning for today and tomorrow//. Lanham: Rowman %%&%% Littlefield, c2018, kap. 1. A LITA Guide. ISBN 978-1-5381-0931-1.)). ==== Doporučené zdroje ==== * COHN, John M. a Ann L. KELSEY. //The complete library technology planner: a guidebook with sample technology plans and RFPs on CD-ROM//. New York: Neal-Schuman, 2010. xxiv, 163 s. ISBN 978-1-55570-681-4. * WEBBER, Desiree a Andrew PETERS. //Integrated library systems: planning, selecting, and implementing//. Santa Barbara: Libraries Unlimited, 2010. xii, 183 s. ISBN 978-1-59158-897-9. * [[https://www.statelibraryofiowa.org/ld/e/e-rate/TechPlans/writing|Writing a technology plan]] <-kooperativni_projekty_v_cr|příloha Kooperativní projekty v ČR^obsah|Obsah^rozhodovani|příloha Rozhodování o novém softwaru->